„Co je to tu za butr?“ rozčiluje se bagrista, kterého poslali prohloubit příkop u silnice nedaleko středočeské vísky Ondřejovec. Čím je však tento nález zvláštní?
Konečně obtížný kámen vyzvedne a chystá se ho vyklopit na hromadu vytěžené hlíny, ale pak jej podivný „butrák“ něčím zaujme, takže si ho jde pořádně prohlédnout. A nestačí se divit.
Před sebou má sice zablácenou, ale jinak nádherně zachovalou sošku Panny Marie. Po chvíli váhání ji naloží do auta a odveze – kam jinam? – než do kostela do blízkých Louňovic pod Blaníkem. Místní farář je nálezem stejně překvapen jako bagrista.
Nechá sošku odvézt do muzea, zrestaurovat a určit její stáří. A další překvapení je na světě. Skulptura pochází z 16. stol. Není to tedy novověká plastika stržená v 50. letech, jak se zpočátku všichni domnívají. Jak se ale na pole dostala?
Třebaže znalec regionálních dějin prohledá všechny dostupné materiály, nenalezne o záhadné Panence Marii ani zmínku. Kde vlastně původně stála? Kým byla vztyčena? A kdo ji strhl a pohodil do příkopu?
V odpověď na poslední otázku by se nabízeli švédští vojáci, kteří po vítězné bitvě u 7 km vzdáleného Jankova (proběhla 6.3.1645) táhli zdejším krajem. Ale ty ostatní? Byla socha výrazem díků za něco, co si její tvůrce nebo objednatel vysvětloval jako zázrak?
Stála na místě, která bylo něčím významné? Nebo snad dokonce posvátné? A je náhodou, že ji bagrista při rutinní práci nepoškodil, nebo šlo o jakýsi projev osudu?