Některé konspirační teorie jsou tak přitažené za vlasy, že jim věří opravdu málokdo. Někdy se ale ukáže, že i skutečnosti, které zněly šíleně a nevěrohodně, se skutečně staly. Jednou z nich je i aféra Watergate. Co se ve skutečnosti stalo?
Dne 17. června 1972 se do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. vloupala pětice mužů.
Vydávali se sice za obyčejné lupiče, ale byli financováni Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona a jejich skutečným úkolem bylo ve Watergate nastražit odposlechy.
Ač bylo 10. října potvrzeno, že šlo o spiknutí Výboru s cílem pošpinit Demokratickou stranu pomocí špionáže a sabotáží, kampaň republikánského kandidáta Richarda Nixona (1913–1994) nebyla zastavena a on byl 7. listopadu opětovně zvolen prezidentem USA.
ZLOČIN ODHALILI NOVINÁŘI
Vyšetřování aféry pokračovalo, největší pokroky v něm ale nedělaly policie či tajná služba, ale tisk.
A to zejména novináři Carl Bernstein a Bob Woodward z The Washington Post za pomoci anonymního informátora s přezdívkou Deep Throat (v roce 1972 běžel v USA stejnojmenný pornografický film).
Později se ukázalo, že šlo o zástupce ředitele FBI Marka Felta. Díky němu novináři odhalili, že Watergate bylo jen částí spiknutí, řízeného z Bílého domu.
REZIGNACE PREZIDENTA NIXONA
V případu Watergate bylo odsouzeno mnoho významných spolupracovníků prezidenta Nixona, přičemž vyšlo najevo, že on sám si nahrával své návštěvníky v Bílém domě. Pásky se záznamem odmítal vydat, dokud nebyl přinucen soudem.
Z nahrávek vyšlo najevo, že Nixon o spiknutí proti demokratům věděl a snažil se ho utajit. V roce 1974 byl s prezidentem zahájen soud a připravoval se impeachment, při kterém lze odvolat vysoce postaveného politika, pokud se dopustil závažného deliktu.
Svému odvolání Richard Nixon předešel tím, že dne 8. srpna 1974 navečer na svůj úřad, jako jediný americký prezident v historii, rezignoval.