Slunce mizí za obzorem a na nebi se rozzáří úzký srpek nového měsíce. Hlouček mužů, kteří k němu vzhlíží, náhle sledují, jak se horní špička měsíce rozdvojí a začnou z ní šlehat ohromné plameny.
S obavami před blížícím se koncem světa se někteří uchylují k modlitbám. Co tehdy koncem 12. století na našem souputníku odehrálo?
V Gerváciově kronice, jejímž autorem je britský mnich Gervácius z Canterbury (asi 1141–1210), je k datu 18. června 1178 ozdobným písmem vytvořen pozoruhodný zápis.
Pětice dalších mnichů autorovi kroniky nezávisle na sobě popisuje jev, jehož se stali svědky. Ten večer se zdá, jako by měsíc v jednom místě někdo rozťal vedví. Následuje neuvěřitelná podívaná.
Měsíc na obloze vypadá, jako by se měl zhroutit po smrtelném zásahu. Nikdy předtím ani potom není podobný jev zaznamenán. A samotný popis zní poněkud fantasticky. Mohlo se snad něco takového skutečně odehrát?
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
