O místu posledního odpočinku faraona Tutanchamona se začalo poprvé nahlas mluvit až na přelomu 19. a 20. století. Dříve k tomu nebyl důvod. Panovník odešel ze života příliš mlád na to, aby zanechal výraznější stopu v egyptských dějinách.
Tři roky po objevu Tutanchamonovy hrobky se archeologové vskutku nečekaného překvapení. V sarkofágu mumie našli dvě dýky. Jedna z nich měla čepel ze zlata. Druhou ukoval mistr kovář z neskutečně kvalitního železa – z materiálu pocházejícího z vesmíru.
11 % NIKLU. TO NA ZEMI NENAJDETE!
Teorii o nadpozemském původu dýky potvrdily hned tři na sobě nezávislé expertní týmy, které dostaly předmět na prozkoumání.
Experti z Polytechnické univerzity v Miláně, Univerzity v Pise a Egyptského muzea v Káhiře došli k závěru, že faraonova dýka obsahuje až 11 % niklu. Tedy 3x víc, než lze získat z běžně vytěžené železné rudy.
ŽELEZO PŘINESL METEORIT
„Tutanchamonova dýka je beze všech pochybností vykována ze železa, obsaženého v meteoritu,“ shrnula všechny výzkumy Daniella Comelli z Polytechnické univerzity v Miláně, která vedla tým, jenž analyzoval železné předměty nalezeny v hrobce mladého faraona.
V další fázi se tudíž vědci soustředili na hledání potenciálního vesmírného dárce kovu pro Tutanchamonovu dýku.
ÚSPĚCH AŽ V ROCE 2000
„Pátrali jsme v okruhu 2000 kilometrů od Rudého moře a postupně jsme našli 20 železných meteoritů,“ líčila podrobnosti Daniella Comelli. Nakonec měli hledači vesmírného posla úspěch.
U jednoho z nich, který byl nalezen v roce 2000 v egyptském letovisku Marsa Matruh, objevili stejný podíl železa a niklu jako v kovu, z něhož šikovný egyptský mistr kovář ve 14. stol. př. n. l. vytvořil čepel dýky, uložené do faraonova sarkofágu.