V doslovném překladu jeho jméno znamená „Pán much“. Podle některých zdrojů je dalším z korunních princů pekla, kterých by údajně mělo být asi sedm. Obecně se Belzebub považuje za jednoho z nejvýše postavených démonů.
Pod jeho tajemnou moc spadají temná místa, ale hlavním nástrojem, který používá proti lidem, je násilí. Údajně je totiž nositelem krutosti a hubí lidstvo tím, že jej podněcuje k vraždám, mučení a hlavně válkám.
Má vstupovat do lidí, z nichž se pak stávají tyrani a diktátoři nutící ostatní podvolit se šíření krveprolití.
Je tato představa démona války jen tmářským náboženským popřením toho, že by lidé byli schopni všech krutostí čistě ze své vlastní vůle a přirozenosti?
Nebo může být nadpřirozeno dávnou mrazivou odpovědí na původ nepochopitelných válek a nepokojů, které nás pronásledují od nepaměti?
VINÍK VŠEHO ZLÉHO?
Z jakých dalších špatností staré příběhy Belzebuba obviňují?
Údajně má moc vnuknout lidem plíživý pocit viny, jenž je dovede až k šílenství, ale má to prý být také právě on, kdo způsobuje selhání kněží a jeptišek tím, že je svádí k oddávání se tělesným touhám a naplnění žádostí. Pod dohledem má mít také uctívání pohanských model a přízraků.
Jitka Krulcová