Příchod židů do Čech má prý předpovídat už kněžna Libuše. Na smrtelné posteli k sobě nechá zavolat svého syna Nezamysla a prozradí mu, co vidí ve svých snech.
Vypráví, jak se jí zdálo, že v době vlády jeho vnuka do země přichází zapuzený a utiskovaný národ, který si má zasloužit vlídnost a pohostinné přivítání. A skutečně.
Když v 9. století na knížecí stolec nastoupí Hostivít, u Prahy se objeví skupina lidí, která pochází z dalekých krajin. Muži z družiny k němu promluví: „Jsme z malého národa a jmenujeme se podle svého praotce.
Žili jsme klidně a spokojeně daleko od všech koutů světa. Putovali jsme dlouhé dny bez klidu a odpočinku, lesní houštiny nám byly ložem, kámen byl naší poduškou a nebe naší jedinou střechou. Jsme klidní a pokojní;
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
