Výzkumné organizace po celém světě posílají do vesmíru zprávy a doufají, že na ně někdy dostanou odpověď.
Ale skutečnost, že přes veškerou snahu neobdrží z těch miliard hvězd a galaxií vůbec žádnou zpětnou vazbu, přivádí odborníky k myšlence, že tady něco nehraje…
Jediný proveditelný způsob, kterým můžeme do vesmíru skrze signály posílat jakékoliv zprávy, v současnosti poskytuje radioastronomie. Jak víme, odpovědí nám je hluboké mlčení.
Proto si odborníci myslí, že pravdu se můžeme dozvědět až v době, kdy začneme sami kolonizovat jiné solární systémy.
„Jde o jedinou možnost, jak můžeme získat absolutní a nezvratný důkaz buď pro, nebo proti existenci mimozemského života,“ říká Francouz Nicolas Prantzos (*1956), ředitel výzkumu v Národním výzkumném centru.
Kde tedy všichni jsou?
Statistika hovoří jasnou řečí. I kdyby v celém vesmíru bylo obývaných pouze 0,1 % planet, pořád by to znamenalo asi milion různých civilizací. Podle některých teorií na nás žádná z nich nereaguje proto, že k ní náš signál nestihne doputovat včas.
Vědci předpokládají, že životnost jedné takové civilizace může být zhruba 100 000 let. Což je přesně i doba, kterou trvá průlet světla napříč vesmírem. Je tedy možné, aby byl vesmír prostě příliš obrovský na to, abychom vůbec někoho mohli najít?
Stihneme dospět do stadia, kdy naše technologie něco takového umožní? Nebo sami zanikneme dřív, než někdo kontaktuje nás?