Je známou věcí, že se z prasečích srdcí berou „náhradní díly“ pro lidská srdce. Hranice možného se ale nadále posouvá a je otázkou, jestli neskončí tam, kde bychom si to vůbec nepřáli… A jak je to s tajemným čtvrtým skupenstvím?
V roce 2018 uskutečnili vědci unikátní transplantaci, kdy bylo paviánovi voperováno srdce vepře a ten s ním žil po dobu šesti měsíců.
Americký profesor z Yaleovy univerzity Nenad Sestan (*1971) nyní nastavil laťku ještě výš – dokázal oživit 10 hodin mrtvé prasečí mozky! Vymyslel systém pro obnovení cirkulace krve v „odpojeném“ mozku (tzn.
nacházejícím se v useknuté hlavě) a úspěšně ho vyzkoušel na 32 exemplářích, které obdržel z jatek. Ukazuje se tím, že mozkové buňky definitivně umírají mnohem pomaleji, než jsme si mysleli.
Další výzkum může prospět při snahách o léčení různých poranění mozku, poruch či následků infarktů. Důležité je zmínit, že ony mozky sice vykazují určitou aktivitu, ale svůj stav si nijak neuvědomují. Alespoň prozatím…
Bylo objeveno nové skupenství?
Už od základní školy se učíme o třech základních skupenstvích všech látek – pevném, kapalném a plynném. Jenže co když je jich víc?
Přesně s takovým tvrzením přicházejí v roce 2019 vědci ze skotské univerzity v Edinburghu, kteří prý dokázali v extrémních podmínkách zaznamenat existenci skupenství, které je souběžně pevné i kapalné.
Tento záhadný hybrid vzniká působením obrovského tlaku, pod kterým se atomy draslíku přetvoří do zvláštního, jako by roztaveného řetězu složeného z tekutých krystalů. Jeden z vědců pracujících na projektu, Němec Andreas Herrmann, to popisuje následovně:
„Je to, jako kdybyste v ruce drželi houbičku na nádobí, ze které vytéká voda, akorát že ta houbička by sama byla celá z vody.“ Uvidíme, k jakým dalším objevům toto tajemné skupenství povede.