Konec v plamenech… Ještě v dobách Rakouska-Uherska nejsou pohřby žehem vítané a mnohdy jedinou možností, jak odejít na věčnost, je pohřeb do země.
Již roku 1899 však na území Česka existuje Společnost pro spalování mrtvol vycházející z rakouského spolku Die Flamme (v překladu plamen).
První české krematorium vzniká v Liberci mezi roky 1915 a 1917, ale k oficiálnímu spalování dochází až o dva roky později. Zatímco v Rakousku je dodnes kremace stále ožehavým tématem, v Česku se nebožtíci pálí ostošest.
Pohřeb žehem je u nás nejrozšířenějším typem pohřbívání, přičemž popel pak často putuje do urny. Kremace se v Česku dočká 75 procent zemřelých.
Desítky let pod zemí – a tělo je zachované!
V důsledku katolické víry je u nás dlouho jedinou oficiální možností pohřeb do země. Ačkoliv dnes už katolická církev považuje za rovnocennou k ukládání do země i kremaci, většina věřících stále raději zůstane vcelku. Kremace ale není žádnou novinkou.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
