Záhadný nález před nedávnem ohlásil institut eneolitu a doby bronzové na ukrajinské Národní akademii věd. Archeoložka Nadiia Kotova a její tým před dvěma lety bádali v archeologickém nalezišti Kamyany Mohyla I poblíž města Terpinnya na Záporožské Ukrajině. Jejich nález byl velmi překvapivý – na místě totiž objevili dva kameny vytesané do podoby hadích hlav. Pozoruhodné je zejména to, jak detai

Na začátku prosince se lovec a rybář Greg Strand procházel v lese poblíž města Windham ve státě Maine, když najednou uslyšel, že se k němu něco blíží. Blížící se tvor byl o něco větší než dospělý dikobraz. Když se však zvíře vynořilo z křovin, všiml si ještě jednoho menšího tvora, který se maskoval pod bílým sněhem. Ke svému překvapení si uvědomil, že se jedná o vzácného albínského dikobraza.

Když před téměř 50 lety objevili polští archeologové 8 000 let starou lebku muže, mysleli si, že se jedná o oběť kanibalismu. Poslední výzkumy ale ukazují, že mrtvý muž pravděpodobně zemřel při nějakém hrůzostrašném rituálu. Nalezená lebka je sice vážně poškozená, zároveň však vykazuje známky uzdravování, které svědčí o tom, že muž ještě nějaký čas po svém zranění žil. [caption id="attachme

V bezmála tisíc let staré hrobce ve Švédsku objevili vědci nejstarší známý kmen bakterie Yersinia pestis. Tento nenápadný mikrob je zodpovědný za jednu z nejobávanějších nákaz lidstva – mor. Vědci si myslí, že zárodky této bakterie mohly na konci doby kamenné zničit osídlení po celé Evropě a způsobit tak první pandemii v lidských dějinách. Vědci objevili doposud neznámý kmen morové bakterie v p

Tuleni havajští se mezi ohrožené druhy zařadili zejména kvůli tomu, že je lidé lovili pro jejich kožešiny, dnes však musí čelit dalším nástrahám. Jedná se zejména o nejrůznější nemoci, nedostatečnou genetickou rozmanitost při rozmnožování a velkou roli hraje také lidská činnost, ať už se jedná o zapomenuté rybářské sítě nebo stále zvyšující se objem plastového odpadu v oceánech. Úřady pro ochr

Vědecké týmy na celém světě se už roky snaží najít způsob, jak na počkání vyrábět náhradní lidské orgány. Na seznamu žadatelů o transplantaci jsou totiž tisíce lidí a další neustále přibývají. Díky vědcům z mnichovské univerzity nyní těmto lidem svitla nová naděje – němečtí výzkumníci totiž dokázali, že jako účinná alternativa lidských orgánů mohou být využity orgány hospodářských zvířat, zejména

Vombat obecný je typický obyvatel lesů jižní Austrálie. Tento vačnatec se vyznačuje zavalitým tělem, hranatou hlavou a hustou hrubou srstí. A také jednou velkou záhadou – trusem ve tvaru krychle. Přírodovědci z celého světa si roky lámali hlavu, proč tomu tak je. Nedávno se jim tuto záhadu konečně podařilo vyřešit. Vědecký tým si původně myslel, že se trus do neobvyklého tvaru tvaruje už na sam

Váží 2 500 tun, je dlouhá téměř 125 metrů a pojme až 5 000 lidí. To je v kostce Noemova archa, kterou se rozhodl postavit nizozemský milionář Johan Huibers. Původně se měla loď na svou plavbu vydat již v roce 2016, aby doplula do Rio de Janeira na začátek olympijských her. Tento plán ale nevyšel, a tak se novou cílovou destinací stává Izrael. „Tohle je kopie Boží lodi. Dává tedy smysl, že popl

Amazonský prales v Ekvádoru vydal hrůzný objev. Vědci z University of British Columbia objevili nový druh vosy, který dokáže nakazit pavouky parazitem, díky němuž se z nich stanou poslušné zombie. Tento případ je zajímavý také tím, že si vosy vybírají zvláštní druh pavouků (Anelosimus eximius), jenž jako jeden z mála žije ve větších společenstvích. Tito pavouci totiž žijí v koloniích, spolupra

Lucio Ballesteros, 87letý španělský spisovatel, věří, že lidstvo jednoho dne vynalezne technologie, díky kterým bude moci plout ve vesmírných lodích na jiné neznámé planety. Jednu takovou kosmickou loď si proto doma svépomocí postavil. Jeho impozantní kosmické plavidlo je z hliníku a polymethylmethakrylátu, váží více než tunu a měří asi 18 metrů. Vesmírná loď, do které Ballesteros dle svých slo