Rovnostranný trojúhelník může být symbolem jak pozitivním, tak negativním, dokonce až nebezpečným.

Zatímco Pythagoras (přibližně 570–500 př. n. l) považuje tento geometrický tvar za božskou formu a následují ho manichejci, kteří v něm vidí rovnou zobrazení Svaté Trojice, za nepřijatelný ho v tomto významu považuje například svatý Augustin (354-430).

Ve starověkém Egyptě je otočený hrotem vzhůru symbolem boha války, temnoty a chaosu Seta. Za určitých okolností vadí i příznivcům učení feng–šuej, podle kterých jako by vysílal svými hroty „smrtící šípy“.

V tomto učení značí oheň, živel sice užitečný, ale nebezpečný. Nakonec ale „božské“ pojetí zvítězí.

Kde se vzalo oko na dolaru?

Do podoby „vševidoucího oka“ s devíti paprsky stylizují trojúhelník i svobodní zednáři. Tento symbol najdeme i na americkém dolaru, a to nad nedokončenou pyramidou v otisku pečeti Spojených států.

Ve spojení s pyramidou se ale podle mnohých zdrojů váže spíš k iluminátům, jejichž část se ostatně od svobodných zednářů oddělila.

Oficiální vysvětlení zní, že božské oko dohlížející na lid je součástí americké symboliky a že pyramida o 13 stupních, nad kterou symbol ovšem neumístil autor návrhu Pierre Eugene du Simitiere (1737–1784), znamená 13 dosavadních států s potenciálem růstu.