Za podivnými záhadami netřeba chodit příliš daleko, postačí zajet na Moravu, kde byly v roce 1871 v jeskyni Býčí skála nalezeny pozůstatky po hrůzném masakru, jenž po sobě zanechal mnoho znetvořených těl pravěkých lidí.
Co se tu odehrálo a proč tito lidé museli zemřít?
Na místě, které pravděpodobně sloužilo k obřadním rituálům, bylo v 19. století nalezeno 40 těl dívek a domnělých otroků. Tím však brutalita nekončí – mrtvolám chyběla většina údů, které byly rozházeny po celém prostoru.
Podle moravského archeologa Jindřicha Wankela (1821-1897) se pravděpodobně jednalo o bohatý pohřeb halštatského kněze, k obřadní smrti těchto mladých lidí odkazuje zdobený vůz a kamenný stolec, který se nalézal poblíž těl. „
Kost vedle kosti
V Býčí skále se nejspíš provozovaly podobné rituály pravidelně, což dokazují další kosterní nálezy. Podle některých je místo opředeno negativní energií, ozývají se odtud zvláštní zvuky, křik i zpěv.
Po setmění údajně z jeskyně vycházejí průvody postav, které se za svítání vrací zpátky. V jeskyni se také nalezly šperky, sošky, zbraně a jiné předměty.
V roce 1869 našli bratranci Gustav a Ernest Felkovi prastarou sošku kovového býčka, podle které je nejspíš jeskynní komplex pojmenován. Historici oproti tomu vznik názvu přisuzují býčímu kultu, který pravěké kmeny vyznávaly.
Krvavé rituály, nebo loupežné přepadení?
Wankelova teorie o rituálních obětech zní velmi realisticky, avšak konkuruje jí jiná myšlenka, a to taková, že se jednalo o prachobyčejné loupežné přepadení.
Martin Kříž (1841-1916), Wankelův konkurent při výzkumu jeskyň, přišel s hypotézou, že v jeskyni bydlelo několik rodin, které byly pobity při obyčejném přepadení. Přítomnost zdobeného vozu však nebyl schopen logicky objasnit.
Dalším badatelem s odlišným tvrzením byl Jan Knies (1860-1937), který tvrdil, že jeskyně sloužila jako kovárna, kde své služby nabízeli potulní kováři. Jejich zbohatnutí pak vedlo k tomu, že byli pobiti domorodci. Tato teorie se však příliš neuchytila, a tak stále převládá Wankelova hypotéza.
