Zemřela před více než 60 lety, přesto se dodnes vrací na své někdejší pracoviště. Nosí dlouhou sukni, provází ji sladká vůně fialek a zjevuje se zejména tehdy, je-li nějaké dítě nemocné. Po její návštěvě se pak malý pacient rychle uzdraví. Pomáhá nemocničnímu personálu vlídný duch mrtvé zdravotní sestry?

Britský lovec duchů a spisovatel Andrew Green (1927–2004) se vyšetřování paranormálních jevů s využitím moderních vědeckých metod věnuje úctyhodných 60 let.

K problematice přistupuje se vší vážností, proto si jej také jako důvěryhodného a spolehlivého odborníka najímá řada organizací.

Když Green v roce 2004 umírá, zanechává po sobě mimo jiné také působivou sbírku příběhů, které za své kariéry shromáždil. Popsány jsou v ní desítky údajných nemocničních strašidel z celé země.

Jedno takové se má vyskytovat v nemocnici města Scunthorpe na severu hrabství Lincolnshire. Na rozdíl od jiných je však přízrak scunthorpského špitálu přívětivý a nápomocný. Pomáhá dávno mrtvá zdravotní sestra uzdravovat nemocné pacienty?

Voní po fialkách

Během posledních nejméně dvaceti let před Greenovou smrtí prý ženský nemocniční přízrak zaznamenala celá řada svědků.

Ti, kteří ženu spatřili, zpravidla uvádějí, že na sobě měla dlouhou staromódní sukni a těsně předtím, než se zjevila, vzduch zaplnil sladký parfém vonící po fialkách.

Ten je pro ni typický a vždy se její přítomnost takto ohlašuje. Má se za to, že zjevení je duchem bývalé zdravotní sestry přezdívané Mac Peace, která v nemocnici dříve pracovala a v roce 1961 zemřela na rakovinu.

Vrací se její duše zpět na důvěrně známé pracoviště, aby tu i nadále mohla pomáhat svým žijícím kolegům?

Vedení ji nezná

Nemocnice ve Scunthorpe funguje již od roku 1929 a pro mnohé by jistě nebylo velkým překvapením, že se v takovém zařízení s téměř stoletou historií čas od času přihodí něco nevysvětlitelného.

Obzvlášť pak v Anglii, kde mají svého vlastního ducha i mnohem mladší budovy. Vedení nemocnice je však zprávou o dobrosrdečném zjevení zdravotní sestry viditelně zaskočeno.

Když o něm v prosinci 2004 poprvé informuje deník Scunthorpe Telegraph, který čerpá právě z poznámek Andrewa Greena, zesnulého o několik měsíců dříve, mluvčí zařízení reportérům vzkazuje, že vedení nemocnice o ničem takovém neví.

„Nejsme si vědomi žádného zjevení, které by bylo cítit parfémem. Je to pro nás záhada,“ uvádí mluvčí. Řadoví zaměstnanci však vypovídají jinak…

Okna se rozletěla

Několik zdravotních sester s dlouholetou praxí ve scunthorpské nemocnici potvrzuje, že příběhy o Mac Peace skutečně zaslechly, i když není jasné, zda mezi personálem kolují dodnes.

Jedna z bývalých zaměstnankyň, uváděná pouze jako Sandra, zde pracovala v letech 1969 až 1990 a o přízraku s fialkovým parfémem se dozvěděla už během svého zácviku.

Ačkoliv podle svých slov ducha nikdy nespatřila, má stále v živé paměti nervy drásající noční službu, kterou absolvovala ještě jako novicka.

V jeden okamžik se prý znenadání s ohlušující ránou rozletěly balkónové dveře a některá okna.

Sandra to sice přičítá na vrub poryvům větru, neboť oné noci venku panovalo skutečně neklidné počasí, zároveň však přiznává, že spolu se svou kolegyní byly na smrt vyděšené a do rána se od sebe nehnuly.

Je jen náhoda, že se popsaný incident odehrává právě na dětském oddělení, k němuž má tajemný přízrak podle všeho blízký vztah?

Není třeba se jí bát

Ačkoliv ze Sandřina svědectví běhá mráz po zádech, panuje všeobecné přesvědčení, že Mac Peace není duch, kterého by se měl člověk bát. Naopak je podle všeho zcela neškodná a svým kolegům přichází na pomoc, když je to potřeba.

Ze zaznamenaných příběhů vyplývá, že je obzvláště starostlivá vůči nemocným dětem.

Nejčastěji se totiž vonící přízrak zjevuje v době, kdy je některý z dětských pacientů velmi nemocný. Je také vypozorováno, že stav dotyčného dítěte se po zjevení ducha náhle zlepšuje.

„Kupodivu se nemocné dítě vždy uzdravilo, takže se této sestry nebylo třeba bát. Ve skutečnosti byla v těchto dobách často vítána,“ potvrzuje jedna z tamních sester. Skutečně děti ve Scunthorpe ze záhrobí uzdravuje laskavá zdravotnice?

V nemocnicích se to stává

Skeptický postoj k těmto příběhům zaujímá odborník na psychologii z Univerzity Herfordshire Richard Wiseman.

Charakter nemocnic, dle jeho slov, jednoduše zvyšuje pravděpodobnost, že lidé budou tvrdit, že mají neobvyklé zážitky, zejména pak ti, kteří tam jsou ve dne v noci.

„Většina těchto zážitků se odehrává ve starých budovách s obrovskou historií a lidé jsou si toho vědomi. Nemocnice jsou ze své podstaty místa spojená se smrtí. Zejména zdravotní sestry se musejí denně vyrovnávat s úmrtími,“ vysvětluje Wiseman.

„Na určité úrovni existuje potřeba věřit v duchy a posmrtný život, abychom si na útěchu mohli říci, že smrt není konečná,“ dodává. Domnělé paranormální jevy, které občas svědkové v nemocnicích prožívají, psycholog vysvětluje obyčejným šálením smyslů.

Když kdekoli, kde je obvykle hluk, nastane ticho, jako například v nemocnicích během nočních služeb, může člověk zaznamenat zvuky, které běžně neslyší, například hluk potrubí, vrzání nábytku, skřípání dveří a podobně.

Jak ale vysvětlit charakteristickou vůni, která scunthorpský přízrak provází?

Mac Peace byla skutečná!

Andrew Green se kloní k jiné teorii. Podle něj je duch jen formou elektromagnetické energie a jakousi doznívající ozvěnou silně stresujících okamžiků.

Jen máloco je pro dítě stresující tolik jako pobyt v nemocnici, kde se v odloučení od rodiny a domova musí potýkat se zdravotními problémy.

Mohl stesk a stres dětských pacientů vytvořit přízrak zdravotní sestry, na kterou se možná pro její laskavý přístup tyto děti upnuly? Není to vyloučené.

Deníku Scunthorpe Telegraph se totiž po zveřejnění článku o přízraku Mac Peace ozývá její snacha Sheila, která potvrzuje, že žena byla skutečná, v tamní nemocnici opravdu pracovala a v roce 1961 zemřela na rakovinu prsu.

O tom, že její tchyně údajně uzdravuje dětské pacienty z druhého břehu prý Sheila nic netušila až do roku 1978, kdy ve stejné nemocnici porodila dceru. Až tehdy se o přízraku s fialkovým parfémem dozvěděla.

Přízračná žena v malajsijské nemocnici

V roce 2019 se na Facebooku objevuje asi čtyřstránkový text popisující útrapy zaměstnanců nemocnice v obci Kampung Gesir Tengah na severu pevninské části Malajsie.

V dokumentu stojí, že nejméně od roku 2007 se v zařízení zjevuje přízrak staré ženy s černou tváří, který již několik zdravotních sester vyděsil natolik, že požádaly o přeložení do jiné nemocnice.

Právě v době, kdy byl text zveřejněn, prý jevy v nemocnici přesáhly únosnou mez. Návštěvy ducha začaly být tak časté, že mnohé sestry odmítaly chodit do práce i za bílého dne. Černá žena je prý neskutečně děsila.

Přítomnost neznámé entity podle zaznamenaných svědectví občas ohlašuje podivný zápach a záhadné zvuky. Různě po nemocnici se také objevují rozsypaná zrnka žluté rýže, kterých se uklízečky snaží zbavit, ale za chvíli jsou na podlaze zase.

Nemocnice je kvůli panice vyvolané domnělým přízrakem na nějaký čas uzavřena a jsou v ní provedeny vymítací rituály.