Za zavřenými víčky se otevírá podivuhodný svět, kde neplatí zákony logiky ani času. Létáme nad městy, rozmlouváme se zemřelými, ocitáme se na místech, která jsme nikdy nenavštívili, a zažíváme události, jež se zdají být skutečnější než realita.

Jsou sny jen chaotickou hrou neuronů, nebo v sobě ukrývají hlubší význam? Moderní neurologie přináší překvapivé odpovědi, přesto zůstává snění jednou z největších záhad lidské mysli.

Jakmile člověk usne, mozek rozhodně nevypíná. Naopak vstupuje do mimořádně aktivního stavu. Nejživější sny se objevují během REM fáze spánku, kdy se oči pod víčky rychle pohybují a mozková aktivita připomíná bdělost.

V této době se aktivují centra emocí, paměti i představivosti, zatímco oblasti odpovědné za logické uvažování pracují omezeně. Výsledkem jsou příběhy, které působí fantasticky a často odporují zdravému rozumu.

Americký neurolog Matthew Walker z Kalifornské univerzity vysvětluje, že sny pomáhají mozku zpracovávat emoce, upevňovat vzpomínky a připravovat nás na budoucí situace.

Podobný názor zastává i americký psychiatr Allan Hobson, podle něhož mozek během snění vytváří smysluplný příběh z elektrických signálů vznikajících v jeho hlubších strukturách.

Přesto ani jedna z teorií nedokáže vysvětlit všechny podivuhodné vlastnosti snů.

Nečekané spojení informací

Právě zde začíná prostor pro záhady. Mnoho lidí vypráví o snech, které jako by předpovídaly budoucnost, varovaly před nebezpečím nebo nabízely řešení složitých problémů. Historie zná řadu podobných případů.

Ruský chemik Dmitrij Mendělejev údajně spatří ve snu uspořádání periodické tabulky prvků.

Německý chemik August Kekulé popisuje, že právě sen o hadovi zakousnutém do vlastního ocasu ho přivede k objevu struktury molekuly benzenu.

Psychologové však upozorňují, že mozek během spánku pokračuje v práci na problémech, které zaměstnávají naši mysl během dne.

Americká profesorka Deirdre Barrettová z Harvardovy univerzity uvádí, že sny často podporují kreativitu tím, že spojují informace nečekaným způsobem. K údajným prorockým snům zůstávají vědci zdrženliví.

Většina z nich je vysvětluje náhodou, selektivní pamětí nebo tím, že si lidé lépe zapamatují sny, které se později alespoň částečně naplní. Přesto přiznávají, že některé případy zůstávají obtížně vysvětlitelné.

Otázky zůstávají

Sny fascinují lidstvo od nepaměti a jejich skutečný význam stále uniká jednoznačnému vysvětlení.

Sigmund Freud je považuje za cestu do nevědomí a za splněná skrytá přání, Carl Gustav Jung v nich hledá symboly sdílené celým lidstvem.

Současná neurologie nabízí biologická vysvětlení, ale ani ta nedokážou objasnit, proč jsou některé sny mimořádně živé, proč si jiné nepamatujeme vůbec nebo proč se opakují celé roky.

Vědci dnes připouštějí, že spánek představuje jednu z nejméně probádaných oblastí lidského mozku. Každou noc proto vstupujeme do tajemného světa, kde se prolínají vzpomínky, emoce, představivost i nevysvětlené jevy.

A možná právě v tom spočívá největší kouzlo snů, čím více se o nich dozvídáme, tím více otázek před námi vyvstává.