Ježíš na Golgotu v den, kdy se začala psát jedna z nejdůležitějších kapitol historie lidstva, opravdu vystoupal. Na kříži za něj ale zemřel někdo jiný. Gnostické texty ze 3. století popírají ty nejhlubší základy křesťanství.

Stojí nejrozšířenější náboženství světa na události, ke které ve skutečnosti ani nedošlo?

Ukřižování, zmrtvýchvstání a nanebevzetí Ježíše Krista stojí v centru náboženství, ke kterému se podle údajů z roku 2020 hlásí téměř 2.4 miliardy věřících. Ježíš na kříži zemřel za naše hříchy a jeho velkorysá oběť zajišťuje odpuštění hříšníkům, čímž jim otevírá cestu do nebe.

Svou smrtí na sebe přijme vinu druhých a spasí lidstvo. Tuto verzi událostí ale rozporují rukopisy nalezené v blízkosti města Nag Hammádí. Podle nich Ježíš podle nich drastické smrti unikl a na kříži byl místo něj obětován někdo jiný!

Mohla se jedna z nejdůležitějších událostí historie odehrát jinak, než je nám dva tisíce let předkládáno?

NEČEKANÝ  OBJEV

V prosinci roku 1945 se mladý egyptský farmář Muhammed al-Samman vydává sbírat hnojivo v blízkosti města Nag Hammádí. Během této činnosti se mu podaří náhodou vykopat starodávnou hliněnou nádobu. Když do ní nahlédne, zjistí, že jsou v ní uloženy listy papyru vázané v kůži.

Celkem 13 svazků, jejichž vznik je datován do 3. až 4. století našeho letopočtu, obsahuje 52 koptštinou psaných gnostických textů, které se nedostaly do církví oficiálně schválené podoby Bible, ačkoliv jsou starší než jiné kanonické spisy.

A když se začne pracovat na překladech daných textů, je čím dál zjevnější, proč „heretické“ rukopisy z Nag Hammádí nebyly v Bibli obsaženy.

BYL  JSEM TAM A SMÁL SE

Potenciál způsobit zdaleka největší církevní rozhořčení ukrývá Druhý traktát velkého Séta. V něm se totiž tvrdí, že k ukřižování Ježíše, tedy k události, kolem které se celé křesťanství točí, vlastně ani nedošlo.

Spis je psaný v první osobě a zachycovat má svědectví samotného Ježíše, který ukřižování sice osobně přihlížel, ne však v roli mučedníka na kříži. Strašlivá utrpení, která podle Bible Ježíš během svého ukřižování prožíval, odnesl někdo jiný, kdo si takový trest zasloužil, a Ježíš se tomu všemu jen cynicky smál.

„Neboť má smrt, o níž se domnívají, že se stala, (se jim stala) v jejich bludu a slepotě, neboť svého člověka přibili na smrt. Byl to jiný, kdo pil žluč a ocet na kříži, nebyl jsem to já,“ stojí v textu.

Ten dále pokračuje: „Byl to jiný Šimon, který nesl kříž na rameni. Byl to jiný, komu nasadili trnovou korunu. Ale já jsem se radoval na výšinách (kopců) nad jejich omylem. A smál jsem se jejich nevědomosti.

(Že si mysleli, že jsem to já, koho ukřižovali).“ Nechal Ježíš na kříži místo sebe zemřít někoho jiného?

KDO ZEMŘEL ZA JEŽÍŠE?

Připustíme-li možnost, že jsou tvrzení zachycená na prastarém papyru pravdivá, nutně se naskýtá palčivá otázka, koho tedy Římané nechali vlastně ukřižovat. Ze slov „Byl to jiný Šimon, který nesl kříž na rameni“ vědci vyvozují, že umučeným nešťastníkem by mohl být Šimon z Kyrény, který podle Bible pomáhal Ježíšovi nést jeho dřevěný kříž při cestě Goldotu.

Mohlo dojít k nějaké záměně těchto osobností? Existuje ještě jiný výklad textu v Druhém traktátu velkého Séta. Podle toho byl ve skutečnosti na kříž obětován „ten, kdo zradil Ježíše a udal jej Římanům“, tedy pravděpodobně Jidáš, ačkoliv jej spis jmenovitě nezmiňuje.

Jak se ale mohlo stát, že nikdo z přihlížejících nepoznal, že na kříži umírá někdo jiný? Jedna hypotéza zmiňuje možné nasazení dvojníka, vysvětlení je ale nejspíš mnohem jednodušší. I podle Bible byl Ježíš, nebo kdokoliv, kdo před dvěma tisíci lety na Goldotě ve skutečnosti zahynul, před popravou zbit.

Je tedy možné předpokládat, že tato část je pravdivá a ani popravčí tehdy ze zakrváceného obličeje nepoznali, koho vlastně na kříž věší.

ZÁZRAK NEBO VÝSMĚCH?

S ohledem na obsah tohoto traktátu je naprosto pochopitelné, že byl velmi rychle zařazen mezi heretické spisy, které jsou v době vzniku rukopisů buď jednou stranou ničeny, nebo stranou druhou úzkostlivě ukrývány.

Jejich přijetí by totiž přímo popřelo Ježíšovo zázračné zmrtvýchvstání, k němuž by logicky nemohlo dojít, jestliže předtím nezemřel. O zmrtvýchvstání Ježíše Krista se detailně zmiňuje Evangelium podle Lukáše, někteří vědci ale text zpochybňují s tím, že byl o verše o zmrtvýchvstání pravděpodobně doplněn až mnohem později.

Je tedy možné, že bylo zázračné pokoření vlastní smrti Ježíšovi připsáno neprávem? Optikou skepticky uvažujícího člověka je přeci jen mnohem snazší místo zázraky popírajícího zákony přírody přijmout příběh o člověku, který za sebe nechal zemřít někoho jiného a po třech dnech se vrátil na místo činu, aby se svým nepřátelům vysmál do tváře.

KORÁN VERZI POTVRZUJE

Je zajímavé, že o několik staletí později stejnou verzi příběhu, která tou dobou měla být již dávno potlačena a zapomenuta, zapisuje také prorok Mohamed. V posvátné knize Korán, jež měla být Mohamedovi vyjevena prostřednictví archanděla Gabriela, je Ježíš uznán jako jeden z božích proroků.

Bůh jej po těchto událostech prý skutečně vzal na nebesa, ale jako svého proroka jej trpět na kříži nenechal. „Však nikoliv, oni jej nezabili ani neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo. A věru ti, kdož jsou o něm rozdílného mínění, jsou vskutku na pochybách o něm.

A nemají o něm vědomosti žádné a sledují jen dohady,“ píše se v Koránu. „A nezabili jej určitě, naopak Bůh jej k sobě pozdvihl, neboť Bůh je mocný, moudrý.“ Potvrzuje tato část pravdivost záměny obětí ukřižování?