Skip to content

Komu prospívají počítačové viry?

Bez počítačů by dnes nefungovaly ani ty nejzákladnější věci. I proto nyní patří počítačové hrozby k největším možným bezpečnostním rizikům. Podle nejnovějších výzkumů je totiž každý počítač, který je připojen k internetu, v průměru do 20 minut nějakým způsobem napaden.

Statisticky má pak každý z nás ve svém počítači zhruba 30 programů, které nás nějakým způsobem špehují! Kdo za těmito útoky vlastně stojí? A proč to vlastně dělá? O tom existuje řada spekulací!

Víte, že podle celosvětových odhadů způsobují hackeři ročně škody podnikům ve výši 15 miliard dolarů (cca 264 miliard korun – asi jedna čtvrtina státního rozpočtu ČR)? Není divu, že americká FBI považuje odhalování počítačové kriminality za svoji třetí prioritu, a to hned za potíráním terorismu a špionáže.

Vypátrat kybernetické zločince je přitom stále čím dál obtížnější, protože po sobě skvěle maskují stopy. I přesto se to občas podaří. Když 14. srpna 2005 například infikuje vir nazvaný Zotob 100 tisíc počítačových sítí v amerických podnicích, žertují mezi sebou jeho autoři Turek ATILLA EKICI a Maročan FARID ESSEBAR emailem.

„Nemůžou mě najít,“ píše Ekici. Essebar mu následně stejnou cestou odpovídá „Hahaha“. Ani jeden však netuší, že policie bude už za 10 dní – díky propracovanému systému FBI – stát před jejich dveřmi.

AGENTI V AKCI

Právě FBI dosahuje v boji proti hackerům největších úspěchů. Díky diplomatickému úsilí se jí v průběhu posledních let údajně daří umístit 150 svých agentů (specialistů na kybernetickou trestnou činnost – pozn.

red.) do 56 zemí světa, a to například včetně Iráku nebo Číny. Vytváří také speciální tajný tým odborníků nazvaný CATs (Cyber Action Teams), v němž pracují počítačoví experti na šifrování. Ve Velké Británii má zase podobný úkol tým pracující pod zkratkou NHTCU (National HiTech Crime Unit).

Proč je kolem hackerů a lidí, kteří vytvářejí různé počítačové viry, tolik humbuku?

Atilla Ekici

NENIČÍM, ALE KRADU!

Podle odborníků se v blízké budoucnosti uživatelé i firmy budou muset vypořádat s viry, které jsou stále utajenější a nesou s sebou stále větší destruktivní schopnosti. Postupně se také mění záměry jejich tvůrců.

V minulosti většina virů ničila data. Ale nyní se spíše snaží data krást.A co je dnes cennější než získání zajímavých informací a různých citlivých osobních dat?

HROZÍ NÁM POČÍTAČOVÝ TERORISMUS?

Cest, kterými se hackeři pravděpodobně budouv nejbližší době ubírat, je několik. V prvé řadě bude čím dál větší roli hrát internet či jakákoli jiná počítačová síť. Pro autora viru je totiž daleko snadnější nastavit jeho účinek tak,aby se šířil sám (například nevyžádanou elektronickou poštou nebo všelijakými komunikačními programy), než aby mu někdo musel „pomáhat“ cestou datových nosičů (diskety, CD, flash disky…).

Pravděpodobně vzroste také počet virů „šitých“ na velice úzký okruh uživatelů, přičemž tyto viry využijí jejich konkrétní slabiny. O co v takovém případě může jít? Třeba o útok na konkurenci s cílem poškodit ji nebo pomocí virů zašifrovat data a pak vydírat jejich majitele!

Očekávat se dá i vytváření stále silnějšího tlaku na jiné operační systémy, než je klasický Windows, a také čím dál tím častější virové útoky na mobilní telefony. Jak by například mohly vypadat? Od prostého smazání seznamu telefonních čísel a dalších kontaktů přes přesměrování všech hovorů až po rozeslání falešných SMS zpráv všem lidem v adresáři.

KDO NÁM ZNEPŘÍJEMŇUJE ŽIVOT?

Otázkou stále zůstává, kdo vlastně viry vytváří a proč. Jednají tito lidé na vlastní pěst, nebo jsou nějak organizováni? Ve světě koluje v tomto smyslu mnoho různých spekulací!Stojí za viry obyčejní lidé, kteří se prostě a jednoduše nudí a schválně dělají neplechu?

Neboje má na svědomí mafie, jejímž cílem je získat co nejvíce citlivých dat uživatelů? Programují je bývalí pracovníci velkých softwarových firem, kteří byli propuštěni ze zaměstnání a vytvářením virů se mstí svým bývalým zaměstnavatelům?

Vytvářejí je mladí programátoři a jejich prostřednictvím si chtějí vyzkoušet své schopnosti? Nebo je záměrně vypouštějí do světa zaměstnanci firem vytvářejících antivirové programy, kteří tak zvyšují prodej a poptávku po svých produktech?

UTAJENÁ POPTÁVKA NEBO PROVOKACE?

To, že by na poslední možnosti mohlo něco být, naznačuje i případ, který se odehrává v roce 2002. Odborníci ze společnosti Sophos totiž objevují v programových kódech virů Mydoom a Mydoom. U následující krátký text: „Hledáme čtyři pracovní příležitosti v AV (antivirovém – pozn.

red.) průmyslu.“ Chybí však jakýkoli kontaktní údaj, podle kterého by mohli být tvůrci těchto virů identifikováni. Jde v tomto případě jen o záměrnou provokaci, nebo o důkaz toho, že lidé, kteří tvoří viry, jsou běžně zaměstnáváni u antivirových společností?

VÁLKA VIRŮ

V současnosti se také navíc mluví o tom, že v počítačové síti zuří válka virových klanů. V ní proti sobě stojí, podobně jako gangy na ulici, tvůrci virů. Obětí jsou však běžní uživatelé, resp. jejich emailové schránky a počítače.

Proč se hovoří rovnou o válce virových klanů – a ne jen o zvýšené aktivitě virových výrobců? Důvody jsou minimálně dva! První z nich je ten, že některé viry mají v sobě obsažený kód, který svým způsobem funguje jako antivir.

Co to znamená? Snaží se zkrátka ukončit činnost případných konkurenčních virů na napadeném počítači.

„NEKAŽTE NÁM KŠEFTY!“

Daleko podstatnější skutečností je ale text, který se ukrývá v samotném kódu viru – běžný uživatel na něj tedy nemůže narazit. Najdou ho však analytici antivirových společností a také samozřejmě osoby, jež viry programují.

Jak takové texty ve virových kódech vypadají? Vir NetSky.F například obsahuje text: „Skynet AntiVirus – Beagle – you are a looser!!!“ (Skynet AntiVirus – Beagle – jsi nula!!!). Konkurenční virus Beagle zase později Skynetu vzkazuje: „Hey, NetSky,fuck offyou bitch,don’t ruine our bussiness, wanna start a war?

“(Hej, NetSky, jděte do pr…, vy p…, nekažtenám kšefty, chcete začít válku?“Tímto vzájemným trumfováním se ale zvyšuje zahlcenost Internetu i emailových schránek uživatelů a následná virováepidemie se šíří velmi účinně a rychle.

Některé varievují záhypo svých předchůdcích, takže bezpečnostní fi rmy často tvrdí, že ani nestíhají aktualizovat své databáze!

Stefan Savage

ANTIVIR MÍSTO PENICILINU

V oblasti počítačových virů samozřejmě probíhají také rozsáhlé výzkumy, které by mohly pomoci v boji proti šíření internetových virů. Jedním z nich je výzkum vývoje lidských infekcí a tvorby imunity proti nákazám.

Američtí vědci totiž tvrdí, že mezi lidskými viry a viry počítačovými existuje určitá podobnost. Profesor americké Kalifornské univerzity v San Diegu STEFAN SAVAGE dokonce přirovnává studii pohybu internetových virů k výzkumu šíření takových organismů, jako je životu nebezpečný vir nilské horečky, který je přenášen komáry.

„Tento výzkum se primárně soustředí na sledování směrů šíření, aby se nakonec snažil toto šíření zastavit,“ říká Savage. Cílem projektu, jehož rozpočet je stanoven na 13 milionů dolarů (cca 338 milionů korun – pozn.

red.) a který probíhá kromě zmíněné Kalifornské univerzity i na Carnegie Mellonově univerzitě, je vytvořit tak odolnou počítačovou síť, která by byla schopna sama odrážet útoky po internetu – obdobně jako lidský imunitní systém reaguje na infekce.

TVORBA VIRŮ ZA JEDNA! K ČEMU TO?

Poměrně netradičně se rozhodla proti rostoucímu množství virů bojovat i univerzita v kanadském Calgary, když zavedla předmět „Výuka tvorby virů“. Počítačová laboratoř umožňuje studentům v rámci poznávání virů i jejich programování a umělé rozšíření ve vlastní síti (počítače nejsou připojeny k internetu a studenti musejí před vstupem do učebny odevzdat mobilní telefony a další zařízení, na kterých by se dal případně vir vynést – pozn. red.).

Jak přiznává DAN SENEKER z univerzity, projekt má poměrně dost negativních ohlasů. „Je to dost ožehavé téma. Ročně se na boj proti virům a za náhradu škod vydají ve světě miliardy dolarů a my tady veřejně prohlašujeme, že na univerzitě vyučujeme tvorbu virů.

“ Určité pochybnosti o tomto předmětu mají i tvůrci antivirových programů. DIRKKOLLBERG z americké antivirové společnosti McAfee se například domnívá, že studentům tyto znalosti nijak neprospějí a rozhodně jim nepomohou lépe zvládat možné nebezpečí.

„Virů existuje v současné době mnoho desítek tisíc a měsíčně jich zhruba 700 přibude. A jejich propracovanost je stále na lepší a lepší úrovni,“ upozorňuje. Vzejdou z univerzity spíše viroví odpůrci, nebo jejich tvůrci?

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky konspirace Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ráje českých vodomilů
nasehvezdy.cz

Ráje českých vodomilů

Venku už začíná bát chladno? Navadí! I když se...
The Heart of Europe: Unikát tepající miliardami
epochalnisvet.cz

The Heart of Europe: Unikát...

Poklidně pluje na vodě a nabízí prvotřídní servis a do...
Chebské historické krovy
epochanacestach.cz

Chebské historické krovy

Navštivte ojedinělý soubor...
Bydlení v harmonii s přírodou
rezidenceonline.cz

Bydlení v harmonii s přírodou

Spojujícím prvkem vnitřních a vnějších...
Lipno mění podobu rodinné dovolené
epochanacestach.cz

Lipno mění podobu rodinné...

Lipno mění zažitou...
Pochoutkový burger s cizrnou
nasehvezdy.cz

Pochoutkový burger s cizrnou

Grilovací sezona sice pomalu končí, ale...
Mimořádné Ceny Neuron mají své vítěze
21stoleti.cz

Mimořádné Ceny Neuron mají...

Nikdo zatím neví, z jaké hlavy vzejde lék na...
Nejkrásnější hrady a zámky na světě
epochaplus.cz

Nejkrásnější hrady a zámky na...

V historii sloužily hrady jako obrana před...
První akciová společnost: Komu vyfoukli Nizozemci prvenství v obchodu s kořením?
epochaplus.cz

První akciová společnost: Komu...

Nizozemské lodě míří na konci 16. století k indickým...
Filmová „studená válka“: Rusové se pokusí zastínit Cruisův projekt vlastním vesmírným natáčením
21stoleti.cz

Filmová „studená válka“: Rusové se...

Na oběžné dráze zřejmě vypukne další...
Dinosaurus do kapsy
epochalnisvet.cz

Dinosaurus do kapsy

Zřejmě jakéhosi praotce dinosaurů včetně...
Pilates: Cesta ke zdraví
iluxus.cz

Pilates: Cesta ke zdraví

My Pilates je tím nejpovolanějším místem v...