Mystický kopec Tara Irové přezdívají jej „Kopec králů“. Středověké a raně novověké zdroje totiž zachycují téměř neporušenou posloupnost panovníků, kteří právě odsud údajně vládli po tisíce let. Současní historici to ale často zpochybňují. Jde o legendu, nebo to tak opravdu bylo?

Posvátný kopec Tara v irském hrabství Meath asi 48 kilometrů severozápadně od Dublinu patří mezi důležité lokality již od neolitu (přibližně 3.– 4. tisíciletí př. n. l.).

Na jeho povrchu se nachází mnoho starobylých monumentů ve formě valů, příkopů, mohyl a megalitů, přičemž nejstarší ze zdejších staveb se nazývá „Dumha na nGiall“ neboli „Mohyla rukojmích“.

Jde o malý travnatý pahorek s nízkým portálem pocházející z doby kolem roku 3400 př. n. l.

„Pojmenovali jej v 19. století vědci, kteří se jej tak pokoušeli spojit s napůl mytickými lokalitami a lidmi zmiňovanými v jistých rukopisech z 11. století,“ uvádí anglický archeolog s velšsko-irskými kořeny Brian Haughton (*1964).

Badatelé prý tehdy spojili naleziště s jedním z legendárních králů Tary jménem Niall of the Nine Hostages, tedy Niall devíti rukojmích, který podle některých zdrojů vládl koncem 4. a počátkem 5. století a údajně zajal jako rukojmí významné občany z každé z irských provincií.

Odtud prý pochází název Dumha na Giall neboli Mohyla rukojmích. „Ve skutečnosti však jde o malý, kamennou mohylou zakrytý chodbový hrob pocházející z doby mnohem starší.

Kromě toho se našly důkazy o používání místa ještě před stavbou tohoto monumentu,“ uvádí Haughton. Panovník jménem Niall of the Nine Hostages však podle všeho skutečně existoval. Vládl z kopce Tara?

Magické souvislosti

Na jih od Mohyly rukojmích se nachází zrnitý vápencový megalit zvaný „Lia Fáil“, což v překladu znamená „Kámen osudu“. Tento přibližně metrový kámen prý kdysi sloužil jako pravěký symbol plodnosti.

V minulosti byl opakovaně přemisťován a dnes označuje hrob 400 irských rebelů pobitých britskými vojáky v bitvě u Tary na konci května roku 1798. Jedna teorie praví, že Kámen osudu se v dávné minulosti využíval také během korunovací irských králů a měl magické vlastnosti.

Když na něj údajně vstoupil právoplatný panovník, kámen prý na souhlas několikrát zaburácel. Jednoznačně prokázáno to nicméně není. „Není známo, odkud se tady ten kámen vzal ani kdo ho sem přinesl,“ uvádí skotský historik William Forbes Skene (1809–1892). Má Lia Fáisouvislost s irskými králi, nebo ne?

Jenom pověsti?

Celá řada obyvatel Irska trvá na tom, že z kopce Tara kdysi vládli nejvyšší králové. Říká se, že jich bylo celkem 142 a posledním z nich byl Ruaidrí Ua Conchobair (asi 1116–1198).

Skeptici ale tvrdí, že seznam těchto nejvyšších králů je pouhou směsicí faktů, beletrie a propagandy. Někteří z panovníků na něm uvedení se prý například prohlašovali za vládce Irska, ale nikdy nezískali potřebný titul a nikdo je ani neuznával.

Jiní zase údajně patří jen do legend. Spory mezi stoupenci teorie o pravosti seznamu a jeho odpůrci trvají dodnes.