Již v 19. století se zrodil vládce Krkonoš tak, jak ho známe dnes: přísný, avšak moudrý a spravedlivý Krakonoš. Jeho minulost je však temnější hororového příběhu!

Pán Krkonoš měl ve středověku velmi problematickou pověst. Tehdy byl nositelem německého jména Rübezahl, případně se užívalo počeštělé jméno Rýbrcoul. Autorem nejbizarnější podoby Rýbrcoula je slezský kartograf Martin Helwig.

Jeho vládce našich nejvyšších hor z roku 1561 je parohatým démonem s ptačí hlavou a ostrým zobanem. Má silné nohy, kopyta a huňatý ocas. V ruce svírá snad hůl, možná i kopí.

Objevila se i teorie, že Helwigovo zpodobnění Rýbrcoula reflektuje představu pána Krkonoš ještě z období před christianizací oblasti. Tento zvířecí běs mohl být lokálním božstvem místních pohanských kmenů.

Napravení Rýbrcoula

Krakonoš měl do již zmíněného 19. století značně špatnou pověst. Bylo to zákeřné strašidlo, které se neštítilo vraždy ani smilstva, přepadávalo pocestné.

Tuto charakteristiku vládce hor prý vehementně šířili především italští prospektoři, kteří v Krkonoších pátrali v patnáctém století po ložiscích vzácných rud, zlata i drahokamů. Důvod byl jasný:

když někde straší, nikdo vám po takovém ložisku necourá a máte klid na průzkum i následné báňské aktivity. Úplnému morálnímu úpadku a vyobcování Rýbrcoula z dobré společnosti zabránili čeští obrozenci.

Z Řepočeta je Krakonoš

Čeští puristé – obránci čistoty jazyka pro Rýbrcoula dokonce žádali i ryze české jméno bez stopy germanismu – Řepočet.

Potom se v roce 1824 objevila balada Václava Klimenta Klicpery s názvem Krkonošská kleč – a v ní se poprvé vyslovilo soudobé jméno vládce Krkonoš – Krakonoše.

Ten byl již vzhledem i povahou zcela odlišný od démona s parohy desateráka, který se promenádoval po krkonošských hřebenech ještě v 16. století.

Krakonoš je Kelt

Původ jména Krakonoš (i Krkonoše) je odvozováno od keltského kmene Corconti. Tento kmen uvádí na své mapě již antický kartograf Klaudios Ptolemaios ve druhém století našeho letopočtu.