Johann Adalbert Hahn (1750–1825). Výjimečná osobnost spojená s magií a množstvím záhad, která přichází na svět v Horní Blatné nedaleko Karlových Varů.

Narodí se do rodiny mlynáře, kde se předpokládá pokračování rodinné tradice. Avšak osud nakonec synovi připraví jinou cestu. Proč se začne věnovat okultismu?

V roce 1761 opouští Hahn rodný mlýn, věnuje se studiu na Piaristickém gymnáziu v Ostrově a následně pokračuje v Arcibiskupském semináři v Praze. Následně je vysvěcen na kněze, avšak v Praze nenachází uplatnění.

Mezi lety 1777 a 1779 pracuje jako kaplan ve Skoroticích u Ústí nad Labem. Poté získává povolení k pobytu ve Vídni, ale ani tam nenalézá zaměstnání, a navíc zde i onemocní.

Žije z úspor a podpory bratra, takže se neustále pohybuje na hranici chudoby… Kolem roku 1782 se Johann zřejmě začíná zajímat o záhady a také o ukryté poklady.

V té době se setkává s Viktorem Hubálkem, který prý vlastní návod na hledání pokladů pomocí zaklínadel. To sice vede k jeho zatčení, ale později je zproštěn obvinění. Z období let 1782–1791 o jeho činnosti existuje jen málo informací.

Magické schopnosti

Tajemné vědy však muže přitahují stále víc a víc. Díky přímluvě jáchymovského děkana Antona Jackla se Johann Adalbert v roce 1791 stává kaplanem v Krásném Lese, ale už po dvou letech je farářem Riedlem propuštěn.

Následně působí v Jáchymově a na Božím Daru, avšak nikoli bez problémů. Začíná se zde proslavovat svými magickými schopnostmi, ať už se jedná o vyvolávání ďábla, nebo výrobu zlata a stříbra.

Tyto schopnosti Adalbert pravděpodobně získává během svého pobytu ve Vídni právě kontaktem s V. Hubálkem…

Umění černé magie?

Roku 1802 nastupuje jako kaplan v Horní Blatné, kde však nikdy nezastává pozici faráře. Je podezřelý z černé magie a lidé ho díky jeho údajným schopnostem často vyhledávají s různými problémy. Hahn prý úspěšně řeší i zločiny.

Ostatně dodnes se o něm dochovalo mnoho legend a pověstí, které jeho neobyčejné schopnosti dokládají. Například v jedné zemědělské usedlosti je Hahn po velice nepříjemné ztrátě požádán sedlákem o pomoc v nouzi.

Páter přichází na statek, shromažďuje veškeré služebnictvo a začíná mluvit o poctivosti a krádežích. „Jeden z vás kradl,“ říká. „Jen se na sebe podívejte. Jeden z vás je zloděj a nemůže vstát ze židle.“ A skutečně – následně všichni vstávají – kromě zloděje…

Tajemné knihy spáleny…

Záhadný páter umírá v roce 1825 ve věku 75 let. Je pohřben za kaplí sv. Kříže v Horní Blatné.

Před smrtí nařizuje spálit svých 12 knih o černé magii. Jelikož služce je knih líto, před ohněm zachraňuje alespoň tu nejtlustší a nejhezčí, kterou si uschová. Když však opět přistoupí ke smrtelné posteli, ptá se jí páter Hahn na osud knih. Služka jej uklidní. On však ví, že jedna kniha ještě existuje…

Důrazně hospodyni nakazuje, ať okamžitě spálí i onu poslední knihu. Žena tak nakonec s těžkým srdcem učiní, a když se opět vrací k páterovi, ten je již mrtvý…

Existují však také pověsti o tom, že se páterův duch zjevuje každých sto let na hřbitově v Horní Blatné poblíž kaple sv. Kříže.

V Německu se dokonce vypráví, že se doopravdy objevuje v září roku 2013, a údajně prý dokonce poskytuje rozhovor místním novinám.

Jedná se snad o novinářskou kachnu, nebo se tajemný páter, až do dnešních dnů obestřený mnoha záhadami, skutečně vrací do světa živých?

Faustův Smržovský grimoár

Smržovský grimoár, obsahující velké množství magických rituálů, je nalezen v roce 1929 na půdě dnes již neexistujícího Lučního mlýna ve Smržovce v Jizerských horách.

Podle odborníků je tento text, sepsaný v 18. století, opisem Faustova díla. Knihu prý svého času vlastní také doktor Eleazar Kittel, kterému jsou připisovány magické schopnosti.

Kniha obsahuje důrazná varování, že nesmí být zneužita a ani předána druhé osobě. Grimoár je v omezeném nákladu vydán v roce 2001. Tuto magickou knihu však stále provází mnoho podivných událostí…