V Ledči u řeky Sázavy údajně nikdy neměli nouzi o vodníky. Jeden z nich byl dříve i pravidelně vídán pod Šeptouchovem u velkého špičatého kamene, který se kdysi utrhl od šeptouchovské skály a následně spadl do vody.

Také se tu v proudu pod skalou utopilo hned několik dětí… Dnes však již jeho vodnické sídlo nenajdeme, protože špičatý kámen pod skalami Šeptouchova zmizel při úpravách sázavského toku.

Tok řeky Sázavy je ve městě Ledči spoután dvěma jezy. U každého z nich v minulosti býval mlýn. Říkalo se jim Horní a Dolní. Oba páni otcové se však v lásce příliš neměli, i když bylo pro oba neustále práce až nad hlavu.

Snad to bylo i proto, že mlynář z Dolního mlýna stále podezříval pana otce z Horního mlýna, že mu škodí všude, kde může.

A skutečně to tak bohužel i vypadalo, stavidla bývala občas poškozena a dokonce i uvnitř ve mlýně bylo čas od času nářadí zpřeházené a mouka i obilí rozsypané…

Zlomyslný vodník

Mlynář se zlobil, hlídal on, jeho žena i celá chasa, avšak marně. Zlomyslností stále přibývalo a pak dokonce neuplynula už ani jediná noc, aby se v Dolním mlýně něco nestalo. Teprve později v Dolním mlýně poznali, že mlynáři z Horního mlýna křivdili.

Pochopili, že podobné zlomyslnosti nedělá nikdo jiný než vodník. Při činu ho však stále nebylo možné přistihnout.

Provaz z lýka na vodníka!

Až jednou se vodník přece jen spálil. Bylo to po žních, tedy uprostřed největšího mletí. Porouchala se lopatka u mlýnského kola a závadu bylo nutné okamžitě opravit, aby se práce příliš nezdržela.

Do mlýna přišel místní tesař, aby za pomoci ostatních provedl nutnou opravu ihned, ještě v noci.

Když začali s opravou, objevil se malý mužíček v zeleném fráčku a chtěl se pustit do svého obvyklého řádění. Když muži viděli, že už je vodník dost daleko od vody a ztratil tak zřejmě svoji sílu, vyskočili a škůdce spoutali provazem z lýka. Položili ho do sucha na pec a zatopili.

Dostatečný trest

Už za malou chvíli začal prý vodník naříkat a prosil alespoň o trošku vody. Sliboval všem okolo hory doly, ale nikdo si ho nevšímal. Teprve když si mysleli, že vodník je již dostatečně potrestán, uvolnili provaz a pustili jej na svobodu.

Avšak musel slíbit, že už nikdy do mlýna nepřijde a nikomu znovu škodit nebude, což vodník údajně dodržel… Jisté však je, že se oba ledečtí mlynáři nakonec skutečně zase smířili.