Mariánská zjevení jsou v celém křesťanském světě známým úkazem a nejinak je tomu i v naší zemi. My však v tomto příspěvku zavítáme na místo mariánského zjevení, které je téměř neznámé...   Mezi Přeštěnicí a Nadějkovem v okrese Tábor v Jihočeském kraji najdeme malou obec s krásným názvem Modlíkov. Tato malá vesnička leží mimo hlavní silnici, a tak

Špičaté tesáky zakusující se do bílého krku nic netušící dívky. Uhrančivý pohled a krev kapající z rozervaného předloktí. Takové představy naskočí většině lidí, když se někde objeví slovo upír. Jde o jeden z největších historických a zároveň popkulturních fenoménů všech dob. Opravdu ale upíři existovali a existují? A pokud ne, proč v ně věřilo a stále věří tolik lidí? [gallery ids="95266,95

Had, který žije na stromech, se projevuje charakteristickým hvizdem. Vypadá přitom jako blízký příbuzný prašivce. Je však mnohem nebezpečnější.  Jeho výskyt je zaznamenán po celé republice. Často jej lidé potkávají v hustých lesích v Brdech, v křivoklátských lesích a v Beskydech. Neznámý nezůstává ani na Slovensku, kde je až do 19. století běžnou záležito

Náklo, hanácká vesnička ležící přibližně jedenáct kilometrů od Olomouce, překvapí celou řadou legend a pověstí, velice pravděpodobně i vzhledem ke skutečnosti, že toto místo má skutečně velmi dlouhou historii. Vesnička je významným pravěkým archeologickým nalezištěm a první písemná zmínka o ní pochází již z roku 1078.   Dračí jáma? Místní legen

Vila Tugendhat se nachází v městské části Brno-sever na adrese Černopolní 45. Její pověst je velmi pochmurná. Podle všeho se zde navíc dějí paranormální jevy! Tugendhat je dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe (1886–1969) a má celkem tři patra. Spravuje ji Muzeum města Brna, které ji od roku 1994 zpřístupnilo veřejnosti jakožto památník mo

Krakonoš je vládce pohoří na severu Čech. Vousatá lidská postava s holí obchází krkonošské pahorky a střeží svůj rajón. Málokdo však ví, že Krakonoš je uměle vytvořeným pojmenováním.  Jeho předchůdcem je rýbrcoul. Lidé jej v průběhu staletí líčí různě. Obvykle má však lidskou podobu. První dochované vyobrazení pochází z mapy německého kartografa Martina H

Podle legend jsou satyrové či faunové lesní bytosti s tělem napůl lidským a napůl kozlím. Mytologie jim přiřkla prostopášné chování. V příbězích často vábí ženy a oddávají se hříšným radovánkám.  U nás se podle českého kronikáře Bohuslava Balbína (1621–1688) poslední přežívající satyrové objevují v 9. století na Olomoucku. Zde žijí v odlehlých lesích, k v

Jeho tělo hraje všemi barvami duhy. Tento podivuhodný had je vidět převážně v noci proti tmavé obloze, kdy přelétává nad domy a z jeho těla padá déšť jisker.  Jsou tak zářivé, až se lidé obávají, aby jim nevzplanula střecha. Nejčastěji bývá spatřen na východě Čech a na Moravě, kde se pro něj vžilo označení „prašivec“, „jiskrnáč“ či „pavůzník“. Podle všeho

Mandragora je vcelku nenápadná, zato velmi tajemná rostlina. Má být opředena čarovnou mocí a pomáhat proti nemocem, proto se ji již odnepaměti snažili získat mágové a čarodějnice do svých lektvarů. Jenže najít mandragoru není snadné a získat ji už vůbec ne. Podle legendy ji chrání sám ďábel. Antický lékař Hippokrates (460–370 př. n. l.) zkouší úči

Dva západočeští kameníci drží v rukách právě vyvolané fotky. Při jejich prohlížení jim přeběhne mráz po zádech a na chvilku se jim hrůzou zastaví srdce. Na jednom ze snímků pořízených v pivoňském klášteře totiž objeví cosi velmi podivného. Bílou šmouhu připomínající lidskou postavu... Uprostřed hustého lesa v pozapomenutém hornatém kraj