Českého spisovatele sci-fi a záhadologa Ludvíka Součka hřeje pocit dobře vykonané práce. Ví, že chystá mistrovské završení své trilogie knih. První dvě, Tušení stínu a Tušení souvislostí, jsou nesmírně populární. Ale ta třetí, Tušení světla, to má být opravdová bomba. Je 18. prosince 1978 a Souček se jde zeptat do nakladatelství Albatros, jak pokračuje přepisování jeho rukopisu. O osm dní později

„To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Těmito slovy oznamuje praotec Čech svému lidu, že našli nový domov. A dle něj je také pojmenován – Čechy. Alespoň takto je nám to podáváno v pověstech. Jde jen o romantizovanou představu pro mladé čtenáře, nebo muž tohoto jména kdysi skutečně vystoupal na horu Říp? Příchod praotce Čecha popi

Třetí nádvoří Pražského hradu je spjaté s celou řadou záhad. Právě zde se kdysi nacházel tajemný pahorek Žiži, o jehož posvátném a kultovním významu se mluví již delší dobu. Prováděli zde naši předci tajemné rituály? A je možné, že se na pahorku nacházelo jakési energetické centrum?     Pražský hrad s dominantou katedrály sv. Víta je jední

Historie městské části Brno-Tuřany je spojena se zázraky, které zde měla učinit patronka lokality Panna Marie Tuřanská. První sošku Matky Boží sem prý přinesli bratři Cyril a Metoděj v rámci působení jejich misie. Opravdu má Tuřanská madona kořeny až v období Velké Moravy? Soška Tuřanské madony bývá označována i výrazem Diva Turzanensis či jako Mat

Tajuplný kopec Krudum, nacházející se nedaleko města Sokolov, zaujme již svým neobvyklým názvem, který je zřejmě keltského původu. Dnes si již můžeme ruiny místního ztraceného románsko-gotického kostela prohlédnout. V roce 2002 totiž archeologové objevili zbytky kamenných konstrukcí a terénní úpravy. Kostel byl proto znovu nalezen a doslova vykopán ze země… [gallery ids="122940,122939,12293

Pověsti o takzvané Divoké honbě se v našich zemích objevují více v Čechách než na Moravě. Honba má zpravidla podobu vojska mrtvých, které se cvičí ve zbrani nebo hoduje u ohně a okolo půlnoci dramaticky táhne krajem. Příběhy o tomto strašidelném jevu se vyskytují i ve Francii, v Polsku, Irsku nebo na Balkáně. Efekty fenoménu Většinou je tato honba

Olšanské hřbitovy: Spí tu zesnulé osobnosti tichým spánkem věčnosti, nebo jejich dušemi lomcuje neklid? V neděli 29. října 2017 se Olšanské hřbitovy mění v dějiště menší apokalypsy. Prudký vítr tu pod temně šedým nebem rve větve stromů, desítky z nich vyvrací a posílá je k zemi. Stovky hrobů utrpí menší či větší poškození, nikdo z živých se naštěstí k těm spícím pod zemí nepřidá. Zavládly mezi

„Svou smrt předpověděl tři dny předem, zesnul smířen v Pánu. Leží pak ve velkém chrámu moravském po levé straně ve stěně za oltářem svaté bohorodičky.“ Tak zní slova, která badatelům dodnes nedávají spát. Zanesená jsou v dochovaném rukopisu z 11. století nazvaném Život Metodějův. Velký chrám moravský… Jenže který? Kde stál? Každý náznak nové informace představuje tenounké stéblo, jehož se chytají

Většina z nejznámějších kryptozoologických příšer má žít v exotických lokalitách, roztroušena po celém světě od Jižní Ameriky až po Mikronésii. Jenže některé se nacházejí i v zemích takřka sousedních. Co jsou slovanští kryptidi zač? Jde o přeživší dinosaury z pravěku, oživlé démony z pověstí nebo o potomky mimozemských bytostí, které zde kdysi havarovaly ve svých vesmírných lodích? Tentokrát s

Zámek Úsobí najdeme 14 kilometrů jižním směrem od Havlíčkova Brodu. Zámek nechal v 18. století vystavět švédský rytíř Ludvík Goldlin z Tiefennau, jehož rod se do Evropy dostal v době válečného tažení. Rodina si však příliš mnoho štěstí v novém domově neužila... Tragický osud Osud nebyl nakloněn ani jednomu ze čtyř dětí. Podle pověsti se nejstar