V rudolfinské době se stala Praha a zejména Pražský hrad rájem alchymistů. Podle některých badatelů jich byly až dvě stovky, ve skutečnosti jejich počet pravděpodobně nepřesáhl čtyři desítky. Nevěnovali se jen výrobě zlata a elixíru mládí – mnozí z nich byli zdatní špioni, kteří shromažďovali tajné informace pro své panovníky. Dnes si představujeme, že byl císařský dvůr plný různých šejdířů a p

V 70. letech 16. stol. zastřelí vesničan v rakouském Reichensteinu svého pána. Domnívá se totiž, že šlechtic unesl jeho syna. Proč by ale reichensteinský pán něco takového dělal? Odpověď je poněkud děsivá! Avšak pro člověka pozdního středověku logická. Reichensteinský pán si buduje nové sídlo a vesničan žije v přesvědčení, že jeho synka použil jako stavební oběť. Tento, původně pohanský, zvyk s

Simona bydlí v Dejvicích a má krásný výhled na Divokou Šárku a její horizont. Už je to několik let, co jí zemřeli rodiče, ale teprve před nedávnou dobou jí došlo, že každou silvestrovskou noc vidí možná právě své rodiče! Když byla ještě malé dítě, rodiče s ní pokaždé chodili menší okruh kolem celého sídliště, aby se společně podívali na ohňostroje. Při cestě si svítili zapálenými prskavkami. Je

Soužití manželů V. je po léta idylické, ale pak se do něj vkrade odcizení. Nakonec se pan V. od své paní odstěhuje do garsonky nedaleko Olšanských hřbitovů. Jeho žena sem za ním jednoho večera zavítá. Prožila tehdy nejděsivější zážitek svého života? Žena chce s manželem probrat otázku dalšího společného života. Debata se ale záhy zvrhne v hádku plnou vzájemného osočování. Paní V. toho má dost a

Hluboko pod pražským sídlištěm Prosek se klikatí svět tajemných chodeb, katakomb, sálů a jezírek. Podzemní svět, jehož celkový rozsah není dodnes zcela znám, má dlouhou a bohatou historii. Sloužil jako útočiště psanců, pískovcový lom nebo uhelná štola. Celkový rozsah proseckého podzemí se odhaduje na 5 až 7 kilometrů, v současnosti je ale přístupných pouze 500 metrů. Podle pověstí odtud vede c

Ještě na samém začátku 20. století nebyla cesta v Praze z Podskalí do Podolí či obráceně jednoduchá. Malými uličkami se chodec dostal až k Vyšehradské skále, ale kolem ní musel použít převoz. Pro povozy byla cesta ještě delší. Převozníkův domek stál nalepený přímo na skálu. Rozvoj Prahy vyžadoval i v této části radikální řešení a proto bylo rozhodnuto o proražení tunelu, jak pro pěší, tak i pro do

Ničivé povodně v roce 2002 přispěly i k některým nečekaným událostem. Při následné rekonstrukci jednoho z nejstarších domů v Praze v Halštatské ulici č. 1 byly objeveny nové prostory. Jde o dům, který jakoby zázrakem zůstal stát i po zrušení židovského města, ke kterému došlo někdy na konci 19. století. Jak se ukázalo, šlo o alchymistickou dílnu Rudolfa II. z 16. století. Ne že by v ní sám císa

Ač v tomto barokním pražském domě opravdový doktor Faust nikdy nebydlel, jsou jeho zdi doslova protkány tajemnou historií. Ta začíná dávno před tím, než se tu začalo budovat Nové Město. Dnešní palác totiž stojí na místě pohanského obětiště, zasvěceného Moraně. Není proto divu, že dům, který zde stál už na konci 14. století, sloužil velmi zvláštnímu účelu. Byla v něm alchymistická laboratoř. Taj

Obyvatelé panelových domů v Sečské ulici v pražských Strašnicích jsou obtěžování podivnými zvuky. Skřípotem, šustěním a klepáním, které se rozléhá jejich domy. Stojí za vším temné síly? Lomoz vychází jako by přímo ze stěn. Někdy se jedná o pravidelné ťukání, jindy zas jen o jakýsi šustot. Nebozí obyvatelé postižených domů si nevědí rady. Stali se obětí rámusícího ducha - tzv. poltergeista? Podo

Hřbitov na Malé straně v Praze byl založen kolem roku 1680 a sloužil především jako hřbitov morový. Během let se stal také místem posledního odpočinku celé řady významných umělců a rovněž galerií zajímavých náhrobků. Přesto nejnavštěvovanějším hrobem na Malostranském hřbitově se stal ten, na jehož náhrobku je vytesána ležící postava malé holčičky, Aničky Degenové. Té zde nikdo neřekne jinak, n