Je brzké ráno 21. března 1804 a v pařížské aglomeraci Vincennes ve Francii je popraven Ludvík Antonín de Bourbon-Condé (1772–1804), vévoda z Enghienu, syn Ludvíka Jindřicha de Bourbon, prince de Condé (1756–1830)…
Byla by to pouze jedna z mnoha dalších poprav, kdyby se tak ovšem nestalo bez řádného soudu.
Dlužno říci, že určité soudní jednání sice proběhlo, ale podle vzpomínek zúčastněných se prý jednalo o předem zinscenovaný krátký proces.
Navíc byl již dopředu odsouzený vévoda z Enghienu dovlečen z Bádenska, kde žil v exilu, a dopraven do rodné Francie proti své vůli.
Podle jeho otce prince Ludvíka Jindřicha se tak stalo na přímý rozkaz císaře Napoleona Bonaparta (1769–1821). Ani toto obvinění ale nelze prokázat. Stejně jako nelze prokázat skutečný prohřešek, který měl vévodu z Enghienu stát krk.
PŘENESENÝ TREST?
K popravě údajně stačila pouhá domněnka o jeho protikrálovském působení v exilu. Komu ale měla smrt Ludvíka Antonína sloužit? Měla snad působit jako přenesený trest Ludvíku Jindřichovi, princi de Condé, který byl Napoleonovým odpůrcem a žil v exilu v Londýně? Byly na něj Napoleonovy prsty krátké, a tak zlikvidoval alespoň jeho syna?
