Až do 20. století znali lidé pouze jednu stranu našeho souputníka Měsíce. Teprve v roce 1959 vyfotografovala nám doposud jeho neznámou stranu sovětská vesmírná sonda Luna 3. Jenže to nebylo poprvé, kdy ji někdo z lidí spatřil…
Dne 24. června 1931 japonský profesor Tomokiči Fukurai (1869-1952) vložil do skříňky, v rámci experimentu zkoumajícího fotografické zobrazování myšlenek, dvě zcela nové fotografické desky.
O čtyřicet kilometrů dále uznávané médium, Koiči Mita, použil své jasnovidecké schopnosti k tomu, aby na tyto fotografické desky zachytil obrazy lidstvu doposud neznámé, odvrácené strany Měsíce…
Obrazy vzdálené strany Měsíce
Po jejich vyvolání se skutečně objevily zřetelné obrazy vzdálené strany Měsíce. Rozrušený tisk požádal profesora i médium, aby tento pokus zopakovali veřejně. Stalo se tak 12. listopadu 1938 před zaplněnou halou.
Profesor Fukurai přímo před zraky čtyř tisíc diváků položil na stůl dvanáct zapečetěných fotografických desek a požádal Mitu o vytvoření obrazu odvrácené strany Měsíce na šestou desku.
Vyvolávání negativů
Svědkové byli přítomni rovněž při vyvolávání negativů. Asi po pěti minutách se na šesté desce ukázal jasný obraz Měsíce. Jenže skutečně se jednalo o onu odvrácenou stranu zemského satelitu, kterou ještě nikdy nikdo nespatřil?
Mentální fotografie odpovídá skutečnosti!
O padesát dva let později však profesor elektrotechniky Motinori Goto uviděl měsíční glóbus vyrobený v NASA. Ten v podstatě představoval zobrazení fotografií, které byly pořízeny během obletů kosmických lodí Apollo okolo Měsíce.
Byly zde zřetelně viditelné hlavní rysy, které Goto viděl na Mitových mentálních snímcích.
Navíc, když později Goto použil mapu NASA s názvy a umístěním kráterů i moří na Měsíci, díky matematickým výpočtům našel hned třicet jedna případů, které odpovídaly umístění povrchových jevů na Mitových obrazech odvrácené strany Měsíce. Jakým způsobem tedy Mita tyto reálné obrázky mohl vytvořit?
Nečekané možnosti lidské mysli?
Je tedy možné, že profesor Fukurai přišel na skutečnost, že někteří z nás prokazatelně dokážou duševní cestou přenášet své představy nebo myšlenky na fotografický film? Navíc představy skutečných, reálných úkazů?
Jeho výzkumné experimenty byly prý úspěšné, dokonce se mu údajně podařilo získat mentální fotografii až na vzdálenost pěti set kilometrů. Je tedy snad mentální fotografie potvrzením faktu, že lidská mysl má opravdu netušenou sílu a energii?
