V 16. století byl nalezen u německého pobřeží bizarní tvor. Podle legendy se záhadné stvoření dostalo až ke dvoru polského krále. Tam si jej rovněž prohlédla i skupina katolických biskupů. Tvor jim však gestem naznačil, aby ho propustili zpět do moře.

Začalo se mu říkat: mořský biskup. Má tento podivný příběh nějakou oporu v realitě?

Další zmínka o rybářích, kterým se do síti dostal mořský biskup, pochází i z roku 1531. Záhadný tvor však v tomto případě odmítl přijímat potravu a brzy uhynul. Jeho vyobrazení najdeme ve slavném díle Conrada Gesnera „Historiae animalium“ z let 1551-1558.

Zmrzačený hlavonožec?

Vědci, kteří se touto záhadou později zabývali, usuzovali, že ji lze racionálně vysvětlit. Bytost, která je nazývána mořským biskupem, byla prý v reálu velkým hlavonožcem-kalmarem. Údajný biskupský plášť byl ve skutečnosti ploutvemi.

To, co bylo pokládáno za nohy mořského biskupa, byla jen zatažená chapadla či ramena zmrzačeného hlavonožce.

Nález mořského mnicha

Rodina údajných církevních mořských hodnostářů a služebníků zahrnuje nejen mořského biskupa, ale i mořského mnicha. V roce 1545 byl u pobřeží Dánska chycen záhadný tvor s délkou přes dva metry.

Nejpodivnější však byl jeho popis… Tvarem hlavy i svými rysy měl připomínat člověka, zvláště pak mnicha. Když tvor uhynul, přikázal dánský panovník Kristián III. jeho pohřbení, aby nebyl lid pohoršen… Tolik k podivnému příběhu poznamenal kronikář.

I v případě mořského mnicha se badatelé domnívají, že mohlo jít o nějakým způsobem deformované tělo kalmara. Jiní vědci usuzují, že nález představoval spíše úlovek tuleně či mrože. V podezření je i exemplář andělského žraloka.

V každém případě musela být v inkriminovaný čas k dispozici i bezmezná zásoba obrazotvornosti a fantazie, která přetvořila zástupce mořské fauny na církevní představitele.