Přeměna chleba a vína na tělo a krev Kristovu je bezesporu jeden z klíčových okamžiků křesťanské bohoslužby.

Pro věřící je tento moment příležitostí dotknout se samotné podstaty víry a přiblížit se k největší postavě církevních dějin, která se obětovala za všechny hříchy lidstva.

Je tak pochopitelné, že právě v tento moment se snad vůbec nejčastěji objevují údajné zázraky.

Jeden takový se má odehrát 12. října roku 2008 v polské Sokolce.  V tamním kostele právě probíhá běžné svaté přijímání, když v tom knězi vypadne z ruky hostie. Nejde o žádnou pohromu.

Podle liturgických norem ji kněz prostě jen umístí do malé nádoby s vodou, kde se má s postupem času rozpustit. Do konce mše pak všechno dál probíhá obvyklým způsobem.

Po skončení obřadu přelévá sestra Julia Dubowska na žádost kněze vodu i s hostií do jiné nádoby, kterou následně zamyká ve skříni v sakristii. Klíč má jen ona a sám pastor.

POSTUPNĚ SE PROMĚNILA

Uplyne několik dní. V neděli 19. října se pastor vyptává na stav hostie a vybízí sestru, aby se na ni podívala. Julie tedy odemyká skříňku a ještě před jejím otevřením ucítí jemnou vůni nekvašeného chleba.

Podívá se tedy dovnitř a spatří stále ještě nerozpuštěnou hostii, která však na sobě má jasně patrné krev připomínající skvrny. Netrvá dlouho a krvavou hostii si už prohlíží všichni duchovní z okolí.

Vzápětí je osloven biskup a na místo přijíždí skupina diecézních úředníků. Hostie je pečlivě uschována, a když se definitivně změní v krvavou sraženinu, je odeslána vědcům k prozkoumání do Lékařské univerzity v Bialystoku.

Dvě provedené studie následně potvrzují, že jde o nepochopitelně zachovalou krev ze srdečního svalu. V současnosti je tento údajný zázrak dobře známý, Poláci jsou však při jeho hodnocení rozpolcení: Opravdu jde o věc, která nemá racionální vysvětlení? Nebo hostii prostě někdo napustil trochou lidské krve?