Ve studené posteli leží starý člověk. Je už dlouho nemocný a nevypadá to s ním vůbec dobře. Za oknem se rýsuje temně šedé nebe, vítr zlehka šumí ve větvích. Klid před bouří náhle protíná nervy drásající zakrákání.
Na parapet ztěžka dosedá velký černý havran. V tu chvíli se příbuzní postávající kolem postele dají do pláče. Bojí se, že je to špatné znamení. Že pták tu není náhodou, nýbrž jde o posla smrti…
Čím si vlastně ptáci vysloužili svoji temnou pověst? Encyklopedie mrtvých a umírajících uvádí, že coby předzvěst konce života jsou vnímáni už v dávné minulosti.
Britská tradice je spojuje s bájným králem Artušem, jenž podle některých tvrzení nezemřel, ale byl proměněn v krkavce nebo vránu. Magické schopnosti sahající za hranice našeho světa jsou jim přisuzovány i dál.
Za vlády krále Karla II. Stuarta (1630–1685) jsou krkavci považováni za národní talisman. Tehdy začíná jejich chov v londýnském Toweru, bývalé pevnosti vladařů britských ostrovů, a zároveň s tím je vyřčeno proroctví:
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.