Americký sběratel starožitných knih polsko-litevského původu Wilfrid M. Voynich (1865–1930) se v roce 1912 přehrabuje desítkami rukopisů uvnitř jezuitské knihovny ve starobylém paláci Villa Mondragone v italském městě Frascati.
„Můžete si koupit, co chcete,“ říkají mu mniši.
„Copak je tohle?“ zbystří náhle Voynich. V ruce drží jakousi knihu s odřenou pergamenovou vazbou, která vypadá na první pohled úchvatně. Uvnitř ní je zhruba 240 stran napsaných zcela neznámým jazykem s ilustracemi, které vypadají jako z jiného světa.
„Tu chci,“ rozhodne Voynich okamžitě. A zbytek života stráví tím, že se rukopis snaží rozluštit. To se mu ale nikdy nepodaří…
Co tajemný spis obsahuje?
Sběratel Wilfrid M. Voynich je z nálezu starobylého rukopisu nadšený. „Odkud jste jej vzali?“ ptá se jezuitů. „Můžeme říci jen tolik, že kniha byla objevena na koleji ve staré truhle. Víc nevíme,“ odvětí kněží.
Voynich ji od mnichů odkoupí a dá se do vlastního výzkumu. Nikdy ale nedokáže zjistit, kdo je jejím autorem. Dnes je Voynichův rukopis uložen v Beineckově knihovně vzácných knih americké Yaleovy univerzity. Uspěje někdo ve snaze odhalit jeho smysl?
Neuvěřitelný objev
„Můj prvotní dojem byl, že rukopis pochází ze 13. století,“ prohlašuje ve své době Voynich. Přesnější dataci ale vzhledem k tehdejší úrovni vědy není schopen určit. Kniha je psána zcela nesrozumitelným jazykem.
Některá písmena vzdáleně připomínají latinku, jiná zase arabské číslice. Svazek drží pohromadě tři kožené řemínky a jednotlivé stránky o rozměrech 23,5 ×16,2 centimetru jsou vyrobeny z pergamenu.
Rukopis pokrývají záhadné ilustrace, mezi nimiž nechybí rozmanité rostliny nebo nahé ženy koupající se v nádržích s jakousi zelenou kapalinou. Také zde lze spatřit mapy roztodivných krajin s nákresy hradů a sopek. Kdo to všechno napsal a zakreslil?
Nikdo nic neví
Tajemné ilustrace znázorňují zcela neznámé byliny, kořeny a plody. Skoro jako by se jednalo o jakýsi herbář. Nechybí ani nákresy různých astronomických a astrologických obrazců.
„To není nic překvapivého, protože rostliny bylo vždy záhodno sbírat za úplňku nebo při jiném postavení hvězd a planet,“ poznamenává britský spisovatel Colin Wilson (1931–2013). Zádrhelem je však fakt, že vyobrazené rostliny nelze identifikovat.
Stejné problémy badatelům činí samotný text. Nerozluští ho dokonce ani britské eso na prolomování šifer John Tiltman (1894–1982). Kdo dokázal vymyslet tak propracovanou šifru, že ji nejsou schopni rozkrýt ani ti největší odborníci?
