V prosinci 2012 se na území Srí Lanky zřítil meteorit. Vědci jeho úlomky okamžitě posbírali a prozkoumali v laboratořích. Výsledky údajně poukazují na přítomnost mimozemských forem života. Od těch pozemských se prý příliš neliší. 29. prosince 2012 poblíž vesnice Araganwila na Srí Lance dopadl meteorit. Tým pod vedením britského matematika a astrobiolo

Je to bezesporu ta nejsledovanější kosmická mise současnosti. Sonda Perseverance zdárně dosedla na povrch rudé planety a začala z ní posílat první snímky. Jde o velkou událost nejen pro vědce a nadšence do vesmírného bádání, ale i pro záhadology. Vozítko má totiž odpovědět na otázku, zda na Marsu byl nebo stále je život. https://www.youtube.com/watch?v=RkegfK1-_Xw  

Navzdory extrémně nepřívětivým podmínkám na povrchu našeho planetárního souseda se zdá, že Venuše může být přeci jen místem pro život. Naznačují to nejnovější vědecké výzkumy. Teploty pohybující se v průměru kolem 464 °C, při nichž taje i olovo, tlak vzduchu více než 90krát vyšší než na Zemi, atmosféra nasycená jedovatými plyny a déšť kyseliny sírové.

Oproti známější NASA je ruský vesmírný program mnohem více zahalený tajemstvím. Poslední měsíce ale napovídají, že ruští vesmírní badatelé vědí o vesmíru mnohé. A uvažují také o setkání s mimozemským životem. První vlaštovkou byly záznamy celkem pěti podivných objektů, které na Mezinárodní vesmírné stanici pořídil ruský kosmonaut Ivan Vagner. Na Twitteru se o ně p

Sonda Veněra 13 po přistání na Venuši pořídila několik snímků povrchu planety, než se nadobro odmlčela. Fotografie dodnes poutají pozornost mnoha badatelů, neboť se na nich objevují objekty, které se v průběhu sběru dat mění, mizejí nebo se naopak objevují Je 1. března 1982 a na povrch Venuše dosedá přistávací modul sovětské sondy Veněra 13, aby po dobu 127 minut sbíral data z povrchu planety.

Zkratku ORC's, neboli Odd Radio Circles, si vysloužila čtveřice podivných úkazů, které přednedávnem zachytili astronomové v hlubinách vesmíru. Podle nich se jedná o nový jev, který ještě ve vesmíru nebyl pozorován. Zatímco jeho podobu už astronomové znají, jeho původ a účel je záhadou. „Zaznamenali jsme nejprve tři úplně nové úkazy a nedlouho poté jsme objevili je

Šance nalézt na Europě, měsíci planety Jupiter, život je mnohem vyšší než na Marsu. NASA již před lety odhalila, že mise pověřená hledáním života na Europě bude jejím primárním cílem. Nedávno navíc odbornice na život v kosmu Monica Grady přišla s odvážným tvrzením. Při hledání mimozemského života se oči veřejnosti obvykle obracejí směrem k Marsu, odbo

V listopadu roku 2018 astrologové oznámili objev malé exoplanety u Barnardovy hvězdy. Ta se nachází 6 světelných let od Země a je tak pro naši planetu nejbližší hvězdou. Barnardova hvězda je co do klasifikace červeným trpaslíkem, a přestože je mnohem blíže Slunci než země, panují zde velmi chladné podmínky. To platí i o exoplanetě nazvané Barnardova hvězda b. Vědci nyní přišli s názorem, že na

Vědci během mise ExoMars vybrali místo pro přistání. Doufají, že právě tam najdou důkaz o mimozemském životě. Společný evropsko-ruský rover, který byl navržen pro vrtání půdy, by mohl objevit známky života na Červené planetě. Pracovat začne v roce 2020. Nejdůležitější částí mise byl právě výběr místa pro přistání, aby byly šance na objev co největší. Nyní je tedy ideální lokalita známá. Jde

Americká NASA už byla za dobu své existence viněna z celé řady věcí propojených s mimozemským životem. Jedním z těch reálněji a tudíž i závažněji působících tvrzení je ovšem to, že americká sonda před čtyřiceti lety objevila na Marsu organické molekuly, které omylem zničila. Je tomu skutečně tak? Není to tak dávno, co Američané oznámili, že na Marsu objevili složité organické molekuly, které by