Celé město Savannah v Georgii je v podstatě jedním velkým strašidelným místem s tajemnými historkami, jež se šíří od veřejných parků až po pivovary.  Málokterá městská místa však vzbuzují takovou úctu jako Bonaventurův hřbitov přetékající náladovým španělským mechem a starodávnými viktoriánskými památkami. Pohřbeno je zde mnoho významných osobnost

Panenky jsou dětskou hrou ve srovnání s naprosto mrazivými příběhy dětí jako agentů nadpřirozeného zla a nikde to není tak patrné jako v rozmáchlých městských legendách. Neoficiální příběhy o záletech s tajemnými „černookými dětmi“ se začaly šířit jako požár poté, co byl v roce 1996 nahlášen první případ. Zatímco mnozí tyto příběhy odsuzují

Někdy v příbězích o strašidelných dětech jsou samotné děti stále nevinné – jsou jen obklopeny temnými a zlými událostmi. V jednom z nejpodrobněji prozkoumaných zážitků s poltergeistem byla rumunská Eleonore Zugun v jádru řady nevysvětlitelných násilných paranormálních jevů. Kamenná sprcha Nadpřirozená aktivita začala kolem Eleon

Zde je příběh, který sahá až do roku 1910, ale téměř každý student na Huntingdon College v Montgomery v Alabamě by ho měl znát. To proto, že události, které k tomu vedly, se prý skutečně staly. V roce 1910 nastoupila na školu mladá žena, známá svou láskou k červené barvě. Bohužel byla také známá jako „divná“ a „samotářka“. Jak začalo první

Malý chlapec vylézá z vany, ještě v županu běží do obývacího pokoje a pouští televizi. Dávají zprávy a chvíli se neděje nic zvláštního. Dokud se moderátor neobrátí přímo na něj a neosloví ho. Chlapec sebou škubne úlekem. Obraz přeskakuje a moderátor opakuje stále dokola: „Ahoj.“ Je to nějaká noční můra? Nebo skutečnost? Poznat pravdu je těžší, než se zdá… Strašid

Řada kultur v našich dějinách věřila a věří, že jsou zrcadla branou do říše duchů. Že jejich lesklá plocha představuje poslední hranici mezi světem živých a mrtvých. Můžeme v nich prý najít pravdu, ale i ztratit vlastní duši. Jen pověry? Nebo byste doma měli ta svá raději zakrýt, nestojíte-li o nezvanou, přízračnou návštěvu? Američanka Destiny Glaubitz (*1965) z

Američanka Destiny Glaubitz (*1965) zakládá v roce 2009 Washingtonský spolek pro výzkum nadpřirozena a paranormálních jevů. Za svoji kariéru se prý se zrcadly posedlými zlem setkává pravidelně! Vypráví o případu jedné mladé ženy, která zrcadla přímo zbožňuje. Denně obchází zahradní výprodeje nebo i prodeje celých nemovitostí a pátrá po vzácných kusech. A právě t

Něco doslova visí ve vzduchu a obyvatelé Nové Anglie v severní části USA to vnímají. Je květen a skončila jedna z nejkrutějších zim, jakou tu pamatují. Oteplí se, ale vzduch je podivně hustý a těžký... Slunce bývá za rozbřesku i soumraku rudé a stejný odstín chytá i měsíc. Tou dobou se poblíž pohybuje generál George Washington (1732–1799), budoucí první americký

Američanka Emma Lee se svěří se zážitky své starší sestry Sally. Ta se nastěhuje do domu po zesnulých prarodičích a brzy zjišťuje, že s ním něco není v pořádku. Periferně uvnitř vnímá pohybující se stíny! Neustále prý u ní praskají žárovky, za jejichž výměny platí hotové jmění. Po nocích na chodbě slýchá kroky a zdá se jí, jako kdyby ve vedlejších místnostech ně

Stephen P. z anglického Manchesteru pozná příchod spánkové paralýzy skrze počínající pocit hrůzy, který přirovnává k elektrickému šoku. Ví, že když se to stane, bude mít v noci návštěvu - stínomuže! Co jsou zač? Probudí se, nemůže se hýbat a cítí kolem sebe statickou elektřinu. Pak přicházejí „oni“. Obklopují jeho postel a dotýkají se ho. V naprosté strnulosti s