Bludičky zná snad každý z nás. Řadíme je k pohádkovým bytostem, jako jsou například čerti nebo víly. Co když jsou však skutečné? V případě bludiček se údajně jedná o světélkování, objevující se v noci, především pak v močálech a bažinách, avšak někdy také rovněž i na hřbitovech. Tato světla prý mají za úkol zavádět pocestné do močálů, kde většinou takt

Je zajímavé, že tak rozlehlé území, plné lesů, skal a údolí, nemá od nepaměti svého vládce či ochránce, jako je tomu například v Krkonoších. I když se na Šumavě od dávných časů vyskytovala celá řada tajemných bytostí, ve velkém množství pověstí a legend neměla svou ústřední postavu. Byly tu příběhy jak mocných obrů, tak celé řady všelijakých skřítků. Ale nějaký dominantní pověstný vládce chybí.

Lidé pohřbení zaživa, zjevení přízraků či pohanských démonů, to je jen krátký výčet temných legend, které se vážou ke kostelíku sv. Mořice a nedalekému hřbitovu na vrchu Mouřenec. Záhadologové jsou přesvědčeni, že se zdejšími nadpřirozenými silami si není radno zahrávat. Šumavské pověsti jsou často velmi neveselé. Výjimkou není ani sbírka legend okolo

Samota Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě je dlouhodobě v hledáčku hledačů pokladů z 2. světové války. Vyprávějí se o ní totiž téměř neuvěřitelné příběhy. Po obsazení Němci se tu údajně měly začít ukrývat důležité písemnosti a možná dokonce cenné nacistické poklady či alespoň přístupové kódy k nim.     Před válkou objekty ve zdejš

Šumavské pohoří na hranicích Česka, Rakouska a Německa neláká pouze na přírodní krásy, ale i na některá záhadná místa. Dvojice jezer u Jezerní hory mezi ně rozhodně patří. Co je na nich tak tajemného? Dvoumotorový těžký stíhač Messerschmitt Bf 110 se z neznámých důvodů zřítil na území tehdejšího protektorátu. Dopadl nedaleko Černéh

Podle dávných pověstí se v krkonošských horách pohybuje tajemný Rýbrcoul, horský démon a jakýsi strážce hor. Z něj se později stává známý Krakonoš. Sám Rýbrcoul má podle některých badatelů předlohu v reálné lidské bytosti. Podobně jako jeho šumavský ženský protějšek. Rýbrcoul na mapě Martina

Dravou šumavskou říčku Losenici podle pověstí v dávných dobách překlenovala prazvláštní lávka. Tvořila ji tři metry dlouhá kost, kterou údajně zdejší lidé nalezli v rozvalinách nedalekého Obřího hradu. Kamennou tvrz totiž údajně vybudovali giganti. A podle některých teorií zde mohli na náš svět pronikat nemrtví! Zataženou oblohu křižují blesky a osvětlují skalní ostroh pod vrcholem Valy. Na něm

Podle legend má být dílem obrů, podle archeologů jde o keltské hradisko. Nejvýše položené a také jedno z nejstarších u nás. Zříceniny původně až 5 metrů vysokého kamenného valu se vypínají na skalním ostrohu ve výšce přes 900 metrů nad mořem. Co tato vpravdě obří stavba na šumavském vrchu jménem Valy vlastně střežila a čemu sloužila? To je jedna z doposud nevyřešených záhad. Po stavitelích ani

Keltové na našem území zanechali po svých prazvláštních stavbách a magických místech řadu stop a archeologických nálezů. To ovšem neplatí pro tzv. Obří hrad nacházející se jen pár kilometrů od Kašperských Hor, nad údolím potoka Losenice. Proč se o této podivné lokalitě podařilo zjistit tak málo informací? Lesem se nesou výkřiky a praskání větví, za které může skupina vesničanů, kteří právě míří

Pastevec se zarazil. Před jeho očima se na nedaleké lesní mýtině objevily dvě pololidské bytosti. Jejich podivný oděv, dlouhé neučesané vlasy, stejně jako husté chlupy na nohou i tváři, prozrazují, že nejde o běžné lidi. Mohlo se jednat o neandrtálce? Nejenom v českých a moravských, ale také slovenských, polských a v dalších slovanských pověstech se hovoří o takzvaných divých lidech. Tito zvláš