Uměleckou perlou jihovýchodní Moravy v okrese Hodonín lze bezesporu nazvat zámek Milotice. Kdysi ve 14. století byla na tomto místě vodní tvrzí, která byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek. Současnou barokní podobu získal během další přestavby v 18. století jako komplex budov, obsahující kromě vlastního zámku také jízdárnu, konírnu, oranžerie a francouzský park, včetně bažantnice.

Také v našich luzích a hájích lze narazit na celou řadu záhad, které dodnes nemají jasné vysvětlení. Na jednu takovou lze narazit i poblíž vesničky Kounov v okrese Rakovník. Jedná se o tisíce kamenů v dlouhých řadách. Proč tam jsou, kdo je tam dal a jak? To jsou jen některé z otázek, na které odborníci marně hledají odpovědi. A to již více než osmdesát let... [caption id="attachment_54431" a

Dnes jen malé zbytky zdiva na vápencové skále v okrese Blansko, připomínají kdysi pevný hrad Holštejn. Stál přibližně od roku 1278 v oblasti Moravského krasu, asi 300 metrů od stejnojmenné vsi. Pod základy hradu se ve skále nachází soubor jeskyň, z nichž je nejznámější ta, zvaná lidomorna. Jak již název naznačuje, šlo o přírodní vězení, vlastně hladomornu. Na počátku 14. století získali hrad s

Již se zdálo, že nálezy zlatých podkladů jsou nenávratně jen doménou starých pověstí. Dříve každý pořádný hrad byl obestřen zkazkami o pokladech v podzemí, které tam ukryli majitelé hradu či loupeživí rytíři. Ale protože byly tyto truhly nebo sudy cenností údajně chráněny nejrůznějšími duchy, skřítky či černými psy, většinou se nic nenašlo (nebo i našlo, ale nikdo to raději nepřiznával). Ale v

Zkazky o upírech pocházejí obvykle z období středověku. Proto je o to více překvapující teorie, která vznikla až v roce 2000 a týká se upíří kněžny ze zámku v Krumlově. Podnětem byl nález podivného pohřebiště poblíž centra města, ve kterém byly tři kostry lidí, ale s oddělenými hlavami. Všechny nesly známky tehdejších rituálů obrany proti upírům. Typickým znakem je probodnutý hrudník, ruce svá

Pokud uslyšíte název obce Bečov nad Teplou, jistě se vám okamžitě vybaví zámek a hrad stejného jména, jenž proslul dramatickým příběhem hledání ukrytého pokladu. Lze na něm totiž spatřit unikát evropského významu, relikviář sv. Maura, druhá nejcennější památka našeho státu, hned po korunovačních klenotech. Drama jeho nálezu si nezadá s napínavou detektivkou, to je však jiný příběh. Ale také v

Zlín se původně jmenoval úplně jinak a to podle místního nářečí jako „Zlaté japko“, nebo-li Zlaté jablko. Jak tedy toto dnes moderní průmyslové město k té změně a podivném názvu dospělo? Jedno podání mluví o tom, že se váže ke zdejším zlým lidem, jiné naopak o zlém cizím člověku vůči domácím. Jak to tedy bylo? V dávných válečných dobách tudy táhlo vojsko, snad Tataři či bůhví kdo. Na čas se us

Chropyně je město ve Zlínském kraji, nedaleko Kroměříže. Kolem roku 1261 tehdejší osadu, patřící cisteriánskému klášteru ve Vizovicích, si pronajal rod Ludaniců. Největšího rozkvětu se tehdy Chropyni dostalo za vlády Václava Ludanice. Protože byl moravským zemským hejtmanem, nechal v roce 1535 osadu povýšit na městečko. Tím se jí dostalo i řady privilegií. Zřídl také 14 rybníků, pivovar, mlýn,

Skálu plnou pravidelných děr je možné nalézt v okrese Karlovy Vary u obce Dubina. Již na první pohled je zřejmé, že je nevytvořila lidská ruka a také, k čemu by pro lidi byly takové malé jeskyňky dobré. A tak není divu, že tento útvar získal název „Skalky skřítků“. Dokonce některé sluje mají i svá jména, jako je například jeskyně Šmudlova, Štístkova, Prófova, Stydlínova, či Kejchalova. Jeskyňk

Staveb, kterým se říká „Čertův most“ je ve světě celá řada. Jen u nás stojí čtyři takové mosty, ve Francii jich napočítali 49, v Itálii asi 10, pozadu není ani Anglie s 8 mosty atd. Když se vypravíme za jedním z těch našich, konkrétně k zámku Dobříš, můžeme na něho narazit po nenápadné cestičce zcela neočekávaně v rozsáhlém anglickém parku. Zámek má totiž dva parky, udržovaný francouzský u zámku a