Když se řekne vltavín, asi většina z nás bude vědět, že se jedná o zajímavý zelenkavý kámen, jenž je specifický tím, že se nachází pouze v naší republice.

Jeho další pojmenování „moldavit“ je odvozeno od německého názvu Týna nad Vltavou „Moldauthein“, neboť z jeho okolí pocházely první popsané nálezy.

Tento „kamínek“ se těší zájmu lidí již od dávných dob a patří tak, stejně jako český granát, mezi oblíbené kameny.

Původně jen německý název

Název moldavit zavedl kustod sbírek Národního muzea v Praze Franz Xaver Maximilian Zippe (1791-1863) v roce 1836 a český název vltavín se objevil až za 50 let v době Jubilejní zemské výstavy v roce 1891. Často se chybně uvádí, že název vznikl podle řeky Vltavy (německy Moldau).

Dalším zažitým omylem je skutečnost, že vltavíny jsou označovány jako nerosty. Podle odborníků se však v podstatě jedná o přírodní sklo.

Původ vltavínů

Jaký je však původ vltavínů? V minulosti se usuzovalo, že se jedná o sklo z pravěkých skláren. Další teorie tvrdila, že vznikly roztavením po úderu blesku do země. Dnes jsme však již moudřejší a víme, že vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi.

Před asi 14,5 milionu let dopadl velký meteorit na území dnešního Bavorska. Energie uvolněná při dopadu vytvořila kráter o průměru 24 kilometrů a hloubce 1 kilometr.

Při výbuchu byly roztaveny písečné sedimenty bohaté na křemen a ohromným tlakem byly vymrštěny do vzdálenosti 250-400 kilometrů, a to směrem k severovýchodu, tedy na území dnešních Čech. Kousky roztavené skloviny tuhly vzduchem ještě za letu do různých tvarů.

Tyto kousky pak dopadly na zem jako vltavíny. Působením gravitace a vody byly odnášeny na lokální místa a uložily se do různých vrstev.

Nejznámější naleziště

Nejznámější naleziště vltavínů se nachází mezi Pískem a Novými Hrady, na západním okraji Českobudějovické pánve. Odsud pochází 99 procent vltavínů. Jejich zbytek lze u nás najít v Třeboňské pánvi a na jižní Moravě.

Možná jiná vysvětlení?

Ovšem badatelé mají i jiná vysvětlení. Někteří pracují s verzí, že u Českého Krumlova a Třebíče se nacházela vesmírná letiště mimozemšťanů. Podle nich šlehající plameny z jejich motorů přetavily kamení ve vltavíny. Jiní zase přičítají vznik těchto nádherných šperků atomovým výbuchům…

Léčivé vlastnosti

Vltavín však není jen kamenem, jenž slouží jako ozdoba do šperků. Údajně má prý také léčivé vlastnosti. V léčitelství se používá k relaxaci a má snad také navozovat věštecké sny.

Zmírňuje prý rovněž i bolesti hlavy, odstraňuje únavu, zvyšuje imunitu a pomáhá při chudokrevnosti a při chřipce. Vltavín má také člověka vést k tomu, aby se oprostil od tíživých myšlenek.

Chceme-li však vltavíny používat k léčení, je nutné je jednou za čas očistit ve vlažné vodě a dobít na slunci nebo za úplňku.