Na konci srpna roku 2014 se výzkumníkům z Archeologického ústavu Akademie věd ČR podaří zásadní archeologický objev. V útrobách Vyšehradu odhalí pozůstatky gigantického kostela. Kdo ho postavil? Za jakým účelem? Skrývá se v něm snad hrob sv. Metoděje?
Tak zásadní archeologický objev v Čechách už dlouhou dobu nebyl. Na pražském Vyšehradě, zhruba 150 metrů od hlavní baziliky sv. svatého Petra a Pavla, archeologové v roce 2014 odkrývají základy jednoho z největších kostelů ve střední Evropě.
Jeho stáří se odhaduje na 2. polovinu 10., nebo 1. polovinu 11. století. Kostel však má tak náročnou statiku, že je jeho existence záhadou. Za raných Přemyslovců se totiž takové stavby nevytvářely!
Záhadný vznik
Tajemný kostel na pražském Vyšehradě by podle některých badatelů mohl přepsat české dějiny! Důvodem je podle nich fakt, že předloha kostela pravděpodobně pochází z byzantského prostředí, což je velmi netypické.
Většina historiků v současné době předpokládá, že raní Přemyslovci se orientovali na západní, latinskou náboženskou kulturu přejímanou ze Svaté říše římské.
Kostel objevený v roce 2014 prý ale dokládá, že obřady a bohoslužby slovanské, u jejíchž počátků stáli bratři Cyril (as 826–869) a Metoděj (zhruba 815–885), měly na přemyslovském dvoře přece jen určitý vliv.
„Náš nález otevírá otázku cyrilometodějské tradice a dějin českého křesťanství,“ uvádí Ladislav Varadzin (*1977) z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Příliš mnoho otazníků
Dalším neuvěřitelným faktem je skutečnost, že vyšehradský kostel je největší stavbou centrálního půdorysu na území České republiky. Dosud se předpokládalo, že největší stavbou podobného typu je rotunda sv. Víta na Pražském hradě.
Kdo mohl tak obří kostel na Vyšehradě nechat postavit? A z jakého důvodu? To nikdo neví! Podle prvních hypotéz by to mohl být buď kníže Boleslav II. Pobožný (asi 932–999), nebo jeho vnuk Břetislav I. (asi 1002–1055). Odpovídá tomu prý stáří kostela.
Není ale vyloučeno, že to byl někdo úplně jiný. Stejně záhadný je architekt, který stavbu navrhl. Mimo jeho byzantského původu se spekuluje i o možnosti, že pocházel ze severní Itálie nebo západní Evropy.
Problémem je fakt, že o stavbě neexistuje žádná písemná zmínka, není znám ani název kostela, ani jméno světce, kterému byl zasvěcen.
Megalomanskou stavbu pravděpodobně nechal zbořit první český král Vratislav II. (okolo 1033–1092) někdy v 70. či 80. letech 11. století. Z jakého důvodu se samozřejmě neví…
Nalezneme hrobku?
Někteří badatelé jsou přesvědčeni, že se v kostele nachází hrob sv. Metoděje. Ten se už dlouhou dobu snaží najít archeologové z celého světa. Zatím bez výsledku.
Podle dochované církevní legendy Metodějovi učedníci zavinuli svého učitele po jeho smrti do luxusního rubáše a odvezli na neznámé místo. Jeho ostatky prý leží „ve velikém chrámu po levé straně ve stěně za oltářem svaté Bohorodičky“.
Mohlo by to být právě v tomto objeveném kostele? Nahrává tomu fakt, že Vyšehrad měl pro Metoděje velký význam. Právě odsud prý vyrážel spolu se svým bratrem šířit křesťanství po českých zemích. Pohřbili ho jeho učedníci právě zde? To nelze jednoznačně říct. Kolik archeologických záhad v sobě ještě Vyšehrad skrývá?
