O tajemných světlech v chrámu sv. Víta vypráví mimo jiné ,,Staré pověsti pražské“.

V roce 1619, kdy na hradě sídlil Fridrich Falcký, kterého si zvolili čeští stavové a jenž byl kalvínského vyznání, byl svatovítský chrám odevzdán kalvinistům, jejichž vyznání nepřipouštělo výzdobu. To se však zřejmě příliš nelíbilo vyšším silám. V noci lidé spatřili okna chrámu osvětlena silnou září…

Marná stráž

Kalvínský duchovní Skultetus se domníval, že se v chrámu tajně konají katolické bohoslužby. Proto na noc nechal ke dveřím chrámu postavit stráže. Přesto lidé opět viděli chrámová okna silně ozářená a navíc byl tentokrát slyšet rovněž i mužský zpěv.

Když byl vyrozuměn Skultetus, spěchal do chrámu s ozbrojeným doprovodem, avšak než se dostali dovnitř, zpěv utichl a světlo zhaslo. Nastal ale tak silný průvan, že všechny pochodně pohasly a přítomní lidé se dali na útěk.

Skultetus až do rána postavil silnou stráž u dveří chrámu, aby nikdo nemohl uniknout. Když byl ale ráno chrám důkladně prohledán, neobjevili zde vůbec nikoho…

Přesná věštba

Také v roce 1753 prý jakýsi granátník, stojící na stráži, viděl chrámová okna rozzářená a údajně slyšel i zvuk varhan.

Za nějakou chvíli se otevřely dveře a v nich se objevila vysoká, bílá postava, která k němu došla, na zem vysypala hrst pšenice a poté zmizela. Postava se zjevila ještě dvakrát.

Podruhé vysypala před stráž hrst mincí a potřetí na ni jeden neohrožený voják dokonce i vystřelil. Postava však prý měla chytit kuli do ruky a říci: ,,Tak bude po tři roky:

napřesrok bohatá úroda, po roce stříbra hojnost a třetí rok válka.“ Věštba se vyplnila a v roce 1756 skutečně vypukla válka…