Historie městské části Brno-Tuřany je spojena se zázraky, které zde měla učinit patronka lokality Panna Marie Tuřanská. První sošku Matky Boží sem prý přinesli bratři Cyril a Metoděj v rámci působení jejich misie. Opravdu má Tuřanská madona kořeny až v období Velké Moravy?

Soška Tuřanské madony bývá označována i výrazem Diva Turzanensis či jako Matka Boží v trní. Dochovaná umělecká řezba je provedena z hruškového dřeva. Její historická cena je obrovská.

Ztracena a znovuobjevena

Sošku měli na Moravu přinést věrozvěstové Cyril a Metoděj. Z důvodu ozbrojených střetů v oblasti byla soška později ukryta. Znovuobjevena byla až v roce 1050 jistý rolníkem, který byl v kronikách jmenován jako Horák z Chrlic.

Už tehdy jsou dokumentovány první zázraky se soškou spojené. Madona měla dokonce sama označit místo, kde se jí líbí nejvíce. Lidé poslechli a postavili zde malou kapli. Tím se začaly odvíjet i tradice a obliba zdejšího poutního místa. Seznam zázraků pečlivě evidoval zejména jezuitský řád.

Opravdu je však sošku Tuřanské madony možné, alespoň symbolicky, vložit do rukou věrozvěstů Cyrila a Metoděje?

Byla by to jistě lákavá představa, ale odborné analýzy skulptury z hruškového dřeva jasně uvádějí, že dílo vzniklo až kolem roku 1250. Vyřezáno bylo v rámci postupů charakterizujících severofrancouzské řezbářské školy.

Původní předloha modelem?

Cyril a Metoděj tak neměli s touto soškou nic společného. Existuje však možnost, že do současnosti dochovaná soška byla zhotovena podle nějaké starší skulptury.

Ostatně, i samotná legenda o Tuřanské madoně uvádí, že soška se na dlouhou dobu ztratila a byla následně znovuobjevena. Soška mohla být i nenávratně poškozena.

V zájmu kontinuity mariánského kultu bylo žádoucí vyrobit podle původní předlohy sošku novou.

O tom, že sošku Tuřanské madony přinášejí na Moravu skutečně bratři-věrozvěstové, byl přesvědčen i František kardinál z Ditrichštejna (1570-1636), který se prezentaci zázračného kultu okolo zmíněné sošky cíleně věnoval.