19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Turbo, nechvalně známá budova, spjatá s utrpením vězňů jáchymovského uranového revíru
Turbo, nechvalně známá budova, spjatá s utrpením vězňů jáchymovského uranového revíru
od 12.9.2023
3.2tis
Turbo náleželo k uranovým dolům. I zde pracovali vězni. Foto: Petr Matura

Přibližně jeden kilometr západně od silnice spojující Boží Dar s Jáchymovem najdeme 16 metrů vysokou budovou velkých rozměrů, kterou nelze přehlédnout. Jistá míra tísně na nás dolehne již poměrně zdaleka.

A není divu, neboť se právě nacházíme v západní části jáchymovského uranového revíru, „proslulého“ především tamními tábory nucených prací v letech 1949 – 1961. Celkem jimi prošlo až 65 000 vězňů, z toho asi polovina politických.

Budova dnes chátrá. O to více působí stísňujícím dojmem. Foto: Petr Matura Dnes si asi těžko umíme představit, co se zde odehrávalo. Foto: Petr Matura Turbo náleželo k uranovým dolům. I zde pracovali vězni. Foto: Petr Matura Vězni zde údajně odmítali pracovat. Působila zde jakási zlá energie již tehdy? Foto: Petr Matura

Budova, o níž je řeč, nazývaná také „Turbo“, bývala centrální kompresorovou stanicí, která podle zdejšího dolu dostala oficiální pojmenování Eliáš. Jejím jádrem bylo šest škodováckých turbokompresorů, podle nichž dostal objekt právě i svoji přezdívku.

Ty pod tlakem 8 atmosfér hnaly dolů do šachet stlačený vzduch k pohonu pro pneumatické stroje, především sbíječky či vrtací kladiva.

Dnes si asi těžko umíme představit, co se zde odehrávalo. Foto: Petr Matura
Dnes si asi těžko umíme představit, co se zde odehrávalo. Foto: Petr Matura

Chátrající pozůstatky

Součástí kompresorovny byla i další s tímto provozem související zařízení. Nejnápadnější jsou dnes v přízemí umístěné obrovské kobky pro transformátory.

Podívat se však lze i do vyšších pater, kam po každé straně vede poměrně pohodlné schodiště, i když bez zábradlí. Vstup je sem ale samozřejmě na vlastní nebezpečí. Turbo bylo v provozu pouze do konce 60. let a od té doby již jen chátrá…

Budova dnes chátrá. O to více působí stísňujícím dojmem. Foto: Petr Matura
Budova dnes chátrá. O to více působí stísňujícím dojmem. Foto: Petr Matura

Důkazy o lágrech často zmizely

Podle hornických předpisů je nutné veškeré věci, související s těžbou, po jejím ukončení zlikvidovat. Na řadu má pak následně přijít rekultivace tak, jak ji známe kupříkladu z hnědouhelných dolů.

V případě pracovních táborů tak měl minulý režim velice zjednodušenou práci. Společně s pozůstatky těžby zmizely i důkazy o lágrech.

Někde je však právě ještě možné najít alespoň základy budov nebo jejich ruiny, v lepším případě pak zbytky důlních zařízení, jako je tomu i v tomto případě.

Vězni zde údajně odmítali pracovat. Působila zde jakási zlá energie již tehdy? Foto: Petr Matura
Vězni zde údajně odmítali pracovat. Působila zde jakási zlá energie již tehdy? Foto: Petr Matura

Děsivá atmosféra

Toto místo však působí skutečně velmi tísnivou atmosférou a čas od času zde prý údajně dochází i k neobvyklým jevům. Rozhodně se nám zde zvyšuje tlak a zrychluje tep. Je to způsobeno pouze skutečností, že známe tísnivou historii tohoto místa?

Nebo se zde až do dnešních dnů dochovaly otisky tehdejších jistě děsivých situací? Vypráví se totiž, že vězni, kteří měli jít na Turbo, se raději dobrovolně hlásili na práci pod zem… Co je asi k tomuto rozhodnutí vedlo?

Turbo náleželo k uranovým dolům. I zde pracovali vězni. Foto: Petr Matura
Turbo náleželo k uranovým dolům. I zde pracovali vězni. Foto: Petr Matura

I příroda žaluje…

Navíc okolní les, plný podivných pahrbků, místy připomíná hřbitov, což nám na náladě samozřejmě rozhodně též nepřidává.

I kdyby tam ale třeba ani nikdo pochován nebyl, stopy zdejšího nesmírného lidského utrpení se alespoň do podoby okolní přírody zapsaly téměř jistě…

Foto: Petr Matura
Související články
od 18.9.2026 1.2tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 1.3tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 2.8tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
od 12.9.2026 3.1tis
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je krajinou mimořádně bohatou na pověsti o přízracích. Co se za nimi skrývá? Jen strach z divočiny, nebo vzpomínka na tragédie, které horský kraj nedokázal zapomenout?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz