Korunovace prvního českého krále je jednou z nejznámějších a nejpamátnějších událostí raných dějin českého státu.

Přemyslovce Vratislava II. slavnostně pomažou a určí českým králem v bazilice svatého Víta na Pražském hradě přesně 15. června 1086 v den světcova svátku. Nadiktovaly to tak hvězdy?

Titul pro Vratislava II. (1033-1092) přinese vzrůstající prestiž Čech ve středověké Evropě.

Tato chvíle je silně zakotvená ve staleté kronikářské tradici, ale otázka, zda bylo vybrané datum korunovace určeno podle astrologických doporučení, nás zavádí do světa tehdejších představ o hvězdách a moci.

Ve středověké Evropě bylo běžné, že panovníci a jejich rádci věnovali velkou pozornost církevnímu kalendáři, liturgickým svátkům a symbolickému významu dne při plánování velkých ceremonií.

Datum korunovace Vratislava II., 15. červen, den spojený se svátkem svatého Víta, nebylo vybráno náhodou: spojení slavnosti s významným církevním svátkem podtrhlo náboženskou legitimitu události a mělo posílit její prestiž v očích duchovenstva i šlechty.

To je v souladu s dobovými zvyklostmi, kdy se politické a náboženské události často situovaly na dny, které měly silný liturgický a symbolický význam.

Církev se staví proti

Astrologie, tedy víra, že pohyb hvězd a planet má vliv na osud lidí a události, se ve středověké myšlenkové tradici obecně vyskytovala spíše jako součást širší kosmologie než jako pevný vědecký nástroj.

V raném středověku se astronomie a astrologie teprve oddělovaly a církev často vystupovala proti astrologii.

To znamená, že i když panovníci a učenci znali myšlenky o „vlivu hvězd“, nebyla běžná praxe, že by korunovační datum formálně vybírali astrology podle hvězdných konstelací tak, jak to známe z pozdějších období, třeba z renesanční astrologie při volbě data korunovací a sňatků.

V kronikách nenajdeme žádnou přímou zmínku o tom, že by datum Vratislavovy korunovace určovali astrologové nebo že by existoval astrologický výklad pro volbu 15. června.

Jde o náboženství i politiku

Z historického hlediska je tedy pravděpodobnější, že výběr data reflektuje spíše náboženské a politické priority jako spojení s významným církevním svátkem, dostupnost církevních hodnostářů a snaha podtrhnout legitimitu nového krále než přímo astrologické doporučení.

Astrologie v té době sice mohla být součástí dvorských diskuzí a obecného kosmologického myšlení, ale konkrétní prameny neukazují, že by si čeští hodnostáři nechali den korunovace vybrat podle hvězdných konstelací.