Syn nizozemského farmáře Cornelius Drebbel v jistém smyslu připomíná muže, slavného umělce a vynálezce Leonarda da Vinci (1452–1519).

Zvěsti o Drebbelových geniálních nápadech, stejně jako fakt, že do výroby vynálezů zapojuje i své obšírné alchymistické znalosti, dolehnou až k uším Rudolfa II.

V roce 1610 od něj Drebbel obdrží pozvánku na císařský dvůr do Prahy. „Co byste mi mohl nabídnout, pane Drebbele?“ zajímá se císař. „Kdybych byl součástí vašeho dvora, pokusil bych se sestrojit přístroj na výrobu počasí.

Vaše výsost by pak již nemusela mít náladu podle počasí, ale počasí podle nálady!“ Rudolf je touto myšlenkou oslněn a Drebbel na jeho dvoře stráví následující dva roky.

Ďábelské vynálezy

Drebbel však Rudolfa II. zklame. Vyrobit přímo stroj na počasí je nad jeho síly. Nicméně později přece jen přijde s neuvěřitelnými vymoženostmi, které se stroji na výrobu počasí aspoň trochu blíží.

Tímto vynálezem je například rtuťový termostat, který v určitém uzavřeném prostoru udržuje stálou teplotu. Drebbel zároveň přichází i s fungujícím klimatizačním systémem. Objev teploměru se také připisuje jemu.

Nejvíce však Drebbela proslaví vynález první plně řiditelné ponorky, ve které se lidé mohou plavit pod vodou. Císařovu alchymistovi se totiž jako zázrakem podaří rozluštit tajemství výroby kyslíku, díky čemuž mohou lidé v ponorce pod vodou dýchat!

Podle nejpravděpodobnějších informací připravuje Drebbel kyslík tepelným rozkladem dusičnanu draselného.

S těmito nebývalými vynálezy se však začnou objevovat hlasy, že mu jeho znalosti našeptávají bytosti z jiného světa, a jeho vynálezy jsou mnohými označovány za ďábelské! Byly Drebbelovy výtvory pouze dílem vědy, či i něčeho, co nepocházelo z našeho světa?