Spisovatel Alois Jirásek říká, že Krok po svém zvolení jednou po třídenní modlitbě k pohanským božstvům chce založit nové sídlo: „Zítra před východem Slunce odtud vykročte a vydejte se mezi poledne a východ, až přijdete k Vltavě řece, tam hledejte, až vás bohové na příhodné místo uvedou.“ Poslové jdou, až dorazí na skalnatý ostroh v lesích na pravém břehu Vltavy.

Když obhlédnou krajinu, nadšeně zvolají: „To je to místo vyvolené!“ Hrad, který na skále vystaví, nazvou Vyšehrad. Je to ale opravdu nám dobře známý hrad? Není! Spisovatel znovu nemluví pravdu. Podle archeologů vzniká současný Vyšehrad až v 10. století, a tehdy je Krok rozhodně dávno po smrti. Kronikář Kosmas (1045-1125) Vyšehrad nazývá Chrasten a říká, že pochází z pozdější doby, kdy žil Přemysl Oráč (asi 8. století).

Nabízí se překvapivé vysvětlení. Vyšehrady jsou dva! První, který zakládá Krok, není stejný jako dnešní pražský Vyšehrad! Kronikáři je ale spojují v jeden, protože v pozdější době už po tom starém není ani stopy. Levý Hradec ale podle vykopávek pochází už asi ze 7. století. Zakládá tedy Krok Levý Hradec? Mnohé napoví název levý. Existoval i Pravý Hradec? Tím by mohl být dnešní Vyšehrad. Je to pěkně zamotané. Kosmas si pravděpodobně „pohanský“ Vyšehrad – Levý Hradec spojuje dohromady s křesťanským pražským Vyšehradem. Označení Vyšehrad totiž připadalo v úvahu pro jakýkoli hrad, postavený na vysoké skále.

Lech, mladší Čechův bratr, podle pověsti putuje dál a dává znamení kouřem z ohně, kde se usadil. Dalimil tvrdí, že Čech má šest bratrů. Jde nejspíš o symboliku slovanských kmenů. Roku 845 je v Řezně pokřtěno 14 předáků slovanských kmenů, žijících v české kotlině. Kníže Čechů, kterým je Hostivít, ale chybí. Od doby praotce (cca 6. století), ale mohlo dojít větvením z původních 6 kmenů až na celkem 14. Které kmeny patřily mezi původních šest? Zličané (na Kouřimsku), Charváti, Lučané (na severozápadě). Připadají v úvahu i Pšované (na Mělnicku), Lemúzi v Podkrušnohoří a Doudlebové na jihu.

Proč si usedlíci vybrali právě horu Říp? V 6. a 7. století stojí osamělá uprostřed roviny. Lze z ní dohlédnout až k současné Kadani, Nymbursku, Krušným horám a Praze, což byly nejzazší hranice tehdejšího osídlení. Až do 9. století je všude jinde jenom hustý, neprostupný les. O významu Řípu svědčí i to, že jde o jedinou horu, jejíž název přebírají Češi od Germánů. Původ tohoto jména sahá dokonce až do doby bronzové!