Čtyřletý chlapec z francouzského Aubervilliers jako zázrakem přežil pád z bytu v 16. patře, tedy z výšky 43 metrů. Vyvázl jen se škrábanci, bez zlomenin či vážnějších úrazů – a nikdo nechápe, jak se mu to podařilo.

Ochránila ho před jistou smrtí nějaká neviditelná síla, nebo měl zkrátka jen neuvěřitelné štěstí?

Neobvyklá událost se odehrává 26. května 2024 v 16. patře výškového bytového komplexu v Aubervilliers ve střední Francii. Enzo, čtyřletý autistický chlapec, se zřejmě omylem zamkl ve svém pokoji a nedokázal dveře znovu otevřít.

Když jeho otec Ji dveře konečně vyrazí, najde ke své hrůze pokoj prázdný a okno dokořán otevřené. Se zděšením vyhlédne ven a spatří Enza nehybně ležet na špínou pokryté střeše přízemní lékárny.

Chlapec, uvězněný ve vlastním pokoji, zřejmě zpanikařil a ve snaze z této pasti uniknout vyskočil z okna ve výšce 43 metrů nad zemí. Ji okamžitě vyběhne ven a vyšplhá na střechu lékárny, načež s úlevou zjistí, že se jeho nejhorší obavy naštěstí nenaplnily.

Jen drobná zranění

Enzo je při vědomí, hýbe se a po pádu z děsivé výšky má jen malý škrábanec na noze. Rodiče, v obavách, že by mohl mít nějaká vnitřní poranění, raději zavolají záchranku, která ho převeze do blízké nemocnice.

Lékaři si chlapce ponechají na pozorování dalších sedm dnů, během nichž provádějí řadu testů, aby se ujistili, že je skutečně tak zdravý, jak se na první pohled zdá.

Kromě drobného krvácení do ledvin a plic, které chirurgové rychle vyřešili, s chlapcem skutečně není nic v nepořádku a nic nenasvědčuje tomu, že před pár dny spadl z 16. patra. Po sedmi dnech je Enzo propuštěn z nemocnice a vrací se do běžného života. Poslední červnový týden je dokonce zpátky ve školce.

Lékaři v údivu

Jak se Enzovi podařilo nejen přežít pád z bytu v 16. patře, ale ještě k tomu bez vážných zranění či úrazu hlavy, je stále záhadou. Dokonce ani lékaři, kteří chlapce ošetřovali, si jeho zázračné přežití neumějí vysvětlit.

Je možné, že střecha lékárny jeho pád zmírnila. Podle lékařů k přežití přispěla také chlapcova nízká váha a pružnost těla, která je pro děti typická. „Mají příznivější koeficient pružnosti kostí a kloubů,“ vysvětluje listu Le Parisien doktorka Véronique Bourg.

Někteří další, včetně rodičů Enza, zase naznačují, že chlapce zřejmě ochránila nějaká neznámá síla či snad strážný anděl. „Vrátil se do normálního života, všechno je v pořádku,“ tvrdí Enzova matka Hélène a dodává:

„Nebyla jsem věřící, ale teď už jsem!“ Je chlapcův pád, ze kterého vyvázl téměř nezraněn, připomínkou, že zázraky se skutečně dějí?