Příběh „krvavé hraběnky“ Alžběty Báthoryové (1560-1614) nepřestává fascinovat ani po staletích. Jedna z konspiračních teorií tvrdí, že zvrhlá šlechtična nezemřela na Čachtickém hradu, ale po zinscenování vlastní smrti unikla z pevnosti tajnou chodbou.

Alžběta Báthoryová čelila obvinění jako sériová vražedkyně. Nazývána je též Čachtickou paní, přičemž toto označení akcentuje její vztah k čachtickému panství (nyní Slovensko, lokalita Malé Karpaty). Patřil jí Čachtický hrad a další objekty.

Je to právě podzemí Čachtického hradu, na který upozorňuje poněkud výstřední teorie, že Báthoryová v roce 1614 nezemřela, ale unikla do bezpečí a dožila v poklidu kdesi na neznámém místě.

Podzemí pod Čachticemi

Spojení Alžběty Báthoryové s tajnými chodbami má seriózní argumentaci, jež se opírá o práci historiků i terénních badatelů. Je totiž prokázáno, že pod celými Čachticemi se nachází rozsáhlé podzemí. Zdejším obyvatelům sloužilo jako úkryt v době válek s Turky.

Základ pro labyrint tajných chodeb poskytly vinné sklípky a prostory pro skladování potravin.

Podzemní bludiště bylo jako kryt využíváno ještě v časech druhé světové války. Říká se, že tajné chodby pod Čachticemi sloužily i jako pohřebiště pro oběti řádění urozené vražedkyně a jejích pomocníků.

Podzemní chodba z hradu?

Téma tajného podzemí pod Čachtickým hradem je však zatím popsáno jen velmi neúplně. Pozornost se nyní upřela zejména na podzemí přímo pod obcí Čachtice. Podle pověstí však vedla z hraběnčina sídla v Čachticích i přímá podzemní chodba na Čachtický hrad.

Její existenci se však zatím nepodařilo potvrdit. Pokud by ale taková chodba existovala, jistě by sehrála důležitou úlohu v děsivé kauze Čachtické paní. V dosud neznámých chodbách by se mohly nacházet ostatky dalších obětí.

Prokázaná existence tajné chodby mezi Čachticemi a Čachtickým hradem by nalila čerstvou krev do žil zastáncům konspirační teorie o úniku krvavé hraběnky před světskou i boží spravedlností.