Karlovo náměstí nebylo vždy půvabné tak jako dnes, ale pusté a blátivé a využívalo se také jako tržiště. Proto se až do 19. století nazývalo Dobytčí trh. A právě zde se mělo odehrát v roce 1571 příšerné noční zjevení!
O horké červencové noci roku 1571 spí obyvatelé Prahy spánkem spravedlivých. Ten je však okolo půlnoci narušen obrovským hřmotem, při kterém se domy otřesou v základech! Fouká také neobvykle silný vítr.
Zdejší lidé se plní strachu a zvědavosti vrhají k oknům, aby zjistili, co se děje. Z dnešní Spálené ulice právě vyjíždí hrůzu nahánějící průvod. „Byli to jezdci dobře vystrojení, na pěkných koních, zbraně drželi, jako by se k boji chystali.
Za vojskem jel těžký vůz, krytý, železem okovaný, ale kupodivu bez kol byl, koně ho po zemi táhli s takovým hřmotem, až se domy otřásaly,“ popisuje neobvyklou událost ve své knize Staré pověsti pražské český spisovatel Adolf Wenig (1874–1940). Co bylo ono přízračné vojsko vlastně zač?
Osm bezhlavých mužů
Pražané nemohou uvěřit svým očím. Za průvodem přízračných vojáků prý kráčí osm obrovských bezhlavých mužů, jejichž obuv s ostruhami dělá při chůzi daleko větší hluk než všichni předchozí jezdci dohromady!
U kaple Božího těla, která tehdy stála uprostřed nynějšího Karlova náměstí, se poté objevuje mohutný oheň, okolo kterého je množství truhel a sudů. Ty odveze veliký vůz zpět k radnici, zatímco vojsko duchů zamíří ke klášteru Na Slovanech.
Poté se opět strhne prudký vítr a celé zjevení beze stopy zmizí! Podle historických pramenů po něm zůstane jenom tajemná záře, ve které je patrné jakési ohnivé kolo.
Fata morgána
K čemu na rozlehlém rynku ve skutečnosti došlo? Podle jedné z teorií by přízračný průvod mohla být fata morgána. Odkud by se ale obraz moderního vojska přenesl? A fata morgána těžko může způsobit hluk, natož otřesy domů.
Popis vozu, který nemá kola a je oplátovaný kovem, by mohl připomínat dnešní tank.
Adolf Wenig sice mluví o tom, že byl tažen koňmi, o těch se ale nezmiňuje český šlechtic, politik a spisovatel Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1572–1652), z jehož spisů Wenig čerpal.
Mohlo jít tedy o zjevení dávných vyspělých civilizací nebo naopak vojska budoucnosti?
Informují o něm i dobové noviny!
Je samozřejmě možné, že záhadné zjevení na Dobytčím trhu je zkrátka pouhou pověstí, které nejsou v dějinách Prahy ničím ojedinělým.
O nezvyklé události se nicméně dozvídáme z více zdrojů, kromě Adolfa Weniga a Viléma Slavaty se o ní zmiňuje ve svém díle i český kronikář Jan František Beckovský (1658–1722).
Zprávy o tajemném vojsku se objevují rovněž v dobovém tisku, konkrétně v novinách pražského tiskaře Jiřího Nigrina (†1606).
Na základě tvrzení uvedených pramenů událost roku 1571 dosvědčil nespočet očitých svědků, mezi nimiž nechyběla řada vážených měšťanů. Proč by si něco takového vymýšleli?