Před 1500 lety kdosi násilně pobil mužské obyvatele pevnosti na skandinávském ostrově Öland a jejich mrtvoly byly hrubě znesvěceny, zatímco ženy zmizely neznámo kam. Jaké drama se tu kdysi odehrálo a co k němu vedlo? Archeologové stále hledají odpovědi.
V roce 2010 archeologové na švédském ostrově Öland objevují 1500 let starou pevnost, o níž dosud nikdo neměl ani tušení. Nový objev ale záhy začne nabírat poněkud zlověstnou atmosféru.
Jak postupují archeologické práce, jsou spolu s pevností, která byla obývána zřejmě již od poloviny 4. století, odkrývána také těla jejích někdejších obyvatel. Brzy je jasné, že stovky osadníků zemřely náhle během jediné události. A navíc velmi násilně.
Pevnost byla kýmsi napadena a ti, kterým měla poskytovat ochranu, v ní byli nemilosrdně pobiti. Jejich těla byla navíc posmrtně zahanbena a následně ponechána svému osudu. Neznámí útočníci vzápětí pevnost opouštějí a s prázdnýma rukama vyrážejí bůh ví kam.
Co přesně se na Ölandu v 6. století našeho letopočtu odehrálo? Proč musely stovky obyvatel této pevnosti zemřít?
PONÍŽENÍ PRO MRTVÉ
Kostry obětí jsou rozesety po celé pevnosti. O tom, že útok přišel náhle a nečekaně svědčí dvě těla ležící vedle dveří do jednoho z příbytků. Dva muži byli zřejmě zabiti na prahu svého domu a jejich těla ponechána tak, jak je smrt zastihla.
„Myslím, že byli nějakým způsobem obklíčeni, a lidé za nimi vběhli do domu, aby je zabili, takže neměli šanci se zachránit,“ líčí archeoložka Helene Wilhelmson.
„Něco strašlivého se stalo a v tu chvíli se všechno zastavilo.” Podobně zemřeli i další osadníci. A jejich vrahové zjevně neměli v úmyslu projevit padlým alespoň špetku úcty. Podle tehdejší tradice by těla mrtvých měla být spálena.
Jenže útočníci je nechávají ležet na zemi, kam dopadli v okamžiku smrti a navíc některým zacpou ústa kozími či ovčími zuby, což je nejhorší ponížení, jaké si tehdy lze jen představit.
Možná jde také o odkaz na římskou tradici pohřbívání válečníků s mincemi v ústech. Snažili se snad útočníci mrtvým takovýmto způsobem vysmát? A vypovídá to něco o jejich původu?
KAM ZMIZELY ŽENY?
Scéna, kterou se archeologové pokoušejí rekonstruovat je plná nejasností. Není například známo, kam zmizely ölandské ženy. Všechny nalezené kostry jsou totiž mužské, přitom se mezi vykopávkami objevují i ženské šperky, je tedy zřejmé, že ženy ostrov obývaly.
Kam tedy zmizely? Byly uneseny nebo snad stihly uprchnout? Podobně matoucí je fakt, že prokazatelně nešlo o loupežný nájezd. Dobytek a zdravé koně, což tehdy představuje cennou komoditu, jsou ponechány na místě.
Vše nasvědčuje tomu, že sem útočníci vtrhli s jediným cílem – všechny povraždit. O možném motivu napovídá zlatá mince vyhotovená na počest císaře Valentiniana III. (419–455), kterou archeologové v pevnosti našli.
Ta napovídá, že lidé z Ölandu byli ve styku s Římskou říší. A jejich bohatství zase nasvědčuje velkému vlivu, který mohli získat i díky těmto kontaktům. Byl právě význam ölandských důvodem, proč byli pobiti?
Ovčí zuby v ústech oběti i stará mince napovídají, že s jejich smrtí zřejmě nějak souvisí vztahy s Římany.