Skvostný chrám zasvěcený bohyni Hathor v Dendeře neunikne pozornosti lovců pokladů, badatelů ani archeologů. Není divu. To, co se totiž rýsuje pod nánosem písku ve vyprahlé poušti, slibuje okázalý úlovek.
Čím déle práce na odkrytí monumentálního chrámu pokračují, tím více je všem zúčastněným jasné, že mají před sebou naprostý skvost dávné civilizace. Netuší ovšem, že podzemní chrámová část ukrývá vskutku nečekané tajemství.
Chrám plný reliéfů
Jedna z nejzachovalejších egyptských památek se rozprostírá na břehu životodárného Nilu zhruba 610 kilometrů od Káhiry, dnešního hlavního města Egypta. Na první pohled upoutá průčelí chrámu, které je 35 metrů široké a 12,5 metru vysoké.
Šest sloupů s hathorskými hlavicemi spojených zdobenými zídkami slibuje impozantní podívanou. Celý komplex svatostánku je totiž protkán tajemnými výjevy ze života tehdejší civilizace a při pohledu na některé reliéfy zůstává rozum stát.
Čí je to dílo?
Hojné nápisy na stěnách dodávají archeologům naději, že se jim podaří rozluštit, kdo má monumentální svatyni na svědomí. Vodítkem má být stropní obrazec, který nápadně připomíná zvěrokruh!
Astronomické zobrazení bohů, souhvězdí a planet dráždí historiky, ovšem jednoznačně vyznačit původ chrámu na časové přímce se nedaří. Někteří jej datují do roku 700 před naším letopočtem, jiní se nezdráhají vyslovit termín kolem 3000 let před Kristem.
Světlo faraonů
Vědcům nedá spát ještě jedna věc. Archeologům se podaří proniknout do špatně přístupných podzemních krypt.
„To snad není možné,“ komentuje s úžasem jeden z nich, když uvidí na zdi reliéf, na kterém několik kněžích obsluhuje podivně známý přístroj!
„Zobrazení na stěnách chrámu v Dendeře připomínají elektrické výbojky, “ šokuje vídeňský elektroinženýr Walter Garn. V útrobách podlouhlých baněk dlí had, který nápadně připomíná žhavicí vlákno. Další součástí reliéfu je pak lotosový květ, který vypadá jako objímka žárovky.
Tápání badatelů
Šokující objev budí mezi řadami badatelů velkou kontroverzi. Mnozí z nich si nechtějí připustit, že by se mohlo jednat o předka dnešní žárovky nebo snad přijmout myšlenku, že by mohli starověcí Egypťané disponovat podrobnými znalostmi elektřiny!
„Se žárovkou to nemá nic společného, reliéfy mají symbolizovat věčnost či plodnost,“ míní jeden tábor vědců.
„Podle našeho přesvědčení symbolizují tyto obrazy a hlavně had v baňkách energii, jakou představuje elektřina,“ líčí zase dánský architekt Tons Brunés ve svých odborných knihách z konce 70. let 20. století.
Nezpochybnitelné důkazy chybí
Co má tedy reliéf v Dendeře symbolizovat? Doposud se neobjevil nezvratný hmatatelný důkaz, který by existenci fungujících žárovek potvrdil.
„Nemáme zatím k dispozici žádné definitivní důkazy o správnosti žárovkové hypotézy.
Ovšem ani egyptologové nemohou předložit nic, co by teorii zcela vyvrátilo,“ nenechává se odradit známý švýcarský kontroverzní záhadolog Erich von Däniken.