Jan Žižka z Trocnova a Kalicha (1360-1424) byl ikonický husitský vojevůdce, jehož postava ožila nejen na stránkách knih, ale i na filmovém plátně. Ke konci života byl zcela slepý. Nejčastěji je ale zobrazován s páskou přes oko, na které oslepl již v dětství. Existuje teorie, že ztráta oka a jméno Žižka jedno jsou!
O tom, že Jan Žižka ztratil jedno oko již v mládí, píše například Eneáš Silvius Piccolomini, pozdější papež Pius II. (1405-1464). Neuvádí však přesný časový údaj, kdy k zranění došlo. Nebylo rovněž jasné, o jaké oko šlo, zda o levé, či pravé. Většinou by vojevůdce zobrazován se zakrytým pravým okem.
Od vlasů k rodovému erbu
Dostupné prameny k bouřlivému životu pozdějšího husitského hejtmana a vrchního polního velitele byly detailně zkoumány. Hodně se psalo i o samotném jménu Žižka. To prý mohlo být odvozeno od domácí podoby jména Zikmund.
Jiná teorie ovšem tvrdí, že výraz „žižka“ označuje člověka s ryšavými-ohnivými vlasy. Je zde ovšem i eventualita, že toto jméno spojuje jeho nositele s rodovým znakem.
Ten v případě Jana z Trocnova obsahoval vyobrazení raka na stříbrném poli. Ve středověku se vodní živočichové označovali obecně jako „žoužel“. A od žoužele k Žižkovi prý jazykovědně není vůbec daleko.
Monoculus-jednooký
Jak se ještě mohl Jan z Trocnova k druhému jménu – přízvisku dostat? Mohla to být právě ztráta jednoho oka. Jednooký člověk byl v latině označovaný jako monoculus. Slovník z roku 1511 pak latinský výraz „monoculus“ překládá jako „zisska“.
S tím, že výraz „žižka“ velmi pravděpodobně označoval někoho, kdo byl jednooký, nebo měl viditelnou vadu zraku, souhlasí i historik a znalec husitství Petr Čornej (nar. 1951).
Buď jak buď, jméno Žižka v našich dějinách zdomácnělo. Snad nikoho nenapadne vrátit se korektně k latině a tvrdit, že nad křižáky slavně zvítězil vojevůdce Jan Monoculus, co říkáte?!