Když se Američanka Latoya Ammons v roce 2011 přestěhuje se svou rodinou do starého domku v Indianě, začnou se dít podivné věci. Údajně na ně útočí démoni, kterých je v domku víc jak 200! Zpočátku Ammons nikdo nevěří. To se však brzy změní.
Neuvěřitelné prohlášení matky tří dětí nyní potvrdil i místní policejní kapitán s 36letou praxí!
Celý roztodivný příběh má svůj počátek v roce 2011. Američanka Latoya Ammons se se svými třemi malými dětmi a matkou Rosou Campbell přestěhuje do stotisícového města Gary, ležícího na severozápadě USA ve státě Indiana.
V ulici Carolina Street si pronajme jeden starý rodinný domek, kde plánuje začít nový život. Podivné události se však začnou dít hned pár dní po příjezdu, když se u okna na verandu vyrojí obrovské množství much.
Zvuky to začíná…
Ammons začne v noci slýchat kroky, vrzající dveře a nárazy do nábytku. „Tenhle dům možná není tak úplně v pořádku…,“ říká její matka. „Jak to jako myslíš?“ nechápe žena.
Její matka jí začne opatrně vyprávět o předminulé noci, kdy šla na záchod a spatřila cosi podivného. Na chodbě za sebou opět uslyšela podivné kroky. Když se otočila, nikdo za ní nestál. Situace se po tomto rozhovoru na čas uklidní a noční zvuky zmizí.
Že je to jen klid před bouří, se ukáže v polovině roku 2012. Tehdy Ammons uslyší z pokoje výkřik své dvanáctileté dcery. Když ji přiběhne zkontrolovat, údajně spatří, jak se ve spánku vznáší nad postelí. „Začala jsem se modlit a dcera pak klesla zpět na postel.
Vůbec nic si z toho večera nepamatovala,“ vypráví později Ammons. Za několik dní má spatřit svého sedmiletého syna, jak ho něco odmrští z koupelny. Poté zavolá na policii. Když však strážníci dorazí na místo, neshledají nic podezřelého.
Žena se proto rozhodne zkontaktovat několik jasnovidců a kněžích. Ti jí po prozkoumání domu oznámí jediné: „Váš dům je plný démonů. Je jich víc jak 200! Nejlíp uděláte, když se ihned seberete a odstěhujete.“
Zanedbání péče?
Problém je, že Ammons na další stěhování nemá peníze. Kněží jí tedy aspoň poradí, aby dětem myla ruce olejem, postavila v suterénu domu oltář a celý dům vykouřila zapálenou šalvějí a sírou. Nezabere to.
V roce 2013 začínají být její děti ve stále horším stavu – mají vytřeštěné zarudlé oči, zlý podmračený výraz, a když mluví, hlas jim často přeskočí do hluboké polohy. Jejich zubožený stav nezůstane nepovšimnut ani sousedy.
Ammons tak brzy navštíví pracovníci Služby na ochranu dětí (CPS) a Oddělení dětských služeb (DCS).
Svědkem působení temných sil v domě se později stane i jeden z pracovníků DCS. Během návštěvy údajně spatří, jak nejmladší dítě něco nadzvedne do vzduchu a hodí s ním o zeď.
Démoni? To zrovna!
Později se stane něco neuvěřitelného. Devítiletý chlapec údajně začne chodit po nemocničním stropě! Tím k smrti vyděsí jednu z nemocničních sester, která to spatří na vlastní oči.
Její výpověď a vše ostatní, co se v nemocnici odehrálo, je oficiálně uvedeno v závěrečné zprávě Valerie Washington, pracovnice DCS, která byla Ammonsovým přidělena.
Záhadného případu rodiny se nakonec ujímá i sám místní policejní kapitán Charles Austin s 36letou praxí. Ten je od samého začátku k celé záležitosti absolutně skeptický a nad historkami posednutí rodiny stovkami démonů se jen pousmívá.
Do konce roku 2013 Austin vyslechne mnoho lidí – doktory, psychiatry, pracovníky DCS i CPS, stejně tak sousedy. Na celou věc začne záhy měnit názor.
V domě Ammons se navíc jeho podřízeným a zaměstnancům DCS podaří vyfotit něco, co vypadá jako částečně průsvitné zamračené tváře. Když pak Austin z domu odejde a nasedne do auta, začne mu prý při jízdě něco lomcovat se sedačkou.
Ammons nakonec přece jen sežene finance a odstěhuje se zpět do města Indianapolis, kde se již žádné podivné události nedějí. Dům v Gary má dnes nové nájemce a žádné nevysvětlitelné úkazy odsud již hlášeny nejsou…
