Někteří považují relikvie za důkazy o životě a smrti Ježíše, jiní je mají jen za podvrhy. Existuje však jedna, která by mohla misky vah převážit a dokázat, že Turínské plátno je pravé. Jaké záhady skrývá zakrvácená látka nazývaná Sudarium z Ovieda?

Na celém světě existuje bezpočet relikvií, jež připomínají křesťanského spasitele. Nejčastěji jde o trny z Kristovy koruny. K nejžádanějším relikviím patří takzvané Longinovo kopí, jímž podle Bible římský setník Longinus probodl Ježíšův bok po jeho ukřižování.

To má totiž podle legendy svému vlastníkovi propůjčit vládu nad světem. Letité spory se vedou také o Turínské plátno. Podle křesťanů to má být Kristův pohřební rubáš, avšak zástupy skeptiků se snaží toto tvrzení zpochybnit.

Trochu stranou zájmu veřejnosti zůstává takzvané Sudarium z Ovieda. To by přitom mohlo vnést do této dávné záhady nové světlo.

Vzácná relikvie

Sudarium z Ovieda je malý ušpiněný kus látky, který uchovávají v katedrále Svatého Salvátora ve španělském městě Oviedo. Katoličtí křesťané věří, že jde o roušku, kterou učedníci zakryli tvář Ježíše po jeho ukřižování.

Prý je to ta samá tkanina, o níž se zmiňuje Janovo evangelium v pasáži popisující vstup apoštola Petra do Kristova prázdného hrobu:

„Uviděl tam ležet lněná plátna, ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě.“ O této látce se poprvé zmiňuje poutník z Piacenzy, který v šestém století údajně spatřil sudarium v jeruzalémském klášteře.

V obavě před muslimy je pak relikvie přesunuta, až nakonec skončí v Oviedu. Jde však skutečně o Kristovu potní roušku?

Šokující objev

O Sudarium z Ovieda se na počátku 21. století začne zajímat mezinárodní tým vědců, který zkoumá také pravost Turínského plátna. „Skvrny sestávající ze šesti částí jsou tekutinou z plicního edému a v jedné části z krve,“ zjistí o stopách na roušce.

Dojdou k závěru, že krev patří muži s krevní skupinou AB Rh-, který před smrtí velmi trpěl. Výtok z plic svědčí o tom, že zemřel udušením, což může odpovídat smrti na kříži. Největší šok ovšem vědce čeká při porovnání poznatků z výzkumu Turínského plátna.

Stejná krevní skupina i mnohé další poznatky nasvědčují tomu, že látky halily mrtvé tělo toho samého člověka. Podařilo se tedy vědcům prokázat pravost obou relikvií, a tím pravdivost příběhu o Ježíšově umučení?

Pochybnosti zůstávají

Anglický historik Mark Guscin, který se na výzkumu obou pláten podílel, prohlašuje, že z vědeckého hlediska nelze prokázat, že látky obsahují právě krev Ježíše Krista.

„Co můžeme tvrdit je fakt, že muž, který byl zakrytý touto látkou, trpěl přesně tak, jak je to zachyceno ve Svatém písmu. Víme, že obě látky pokrývaly tělo ukřižovaného muže, který měl trnovou korunu a trny ho zranily na hlavě,“ říká badatel.

Skeptikové poukazují na výsledky radiokarbonové analýzy, podle níž potní rouška pochází ze sedmého století našeho letopočtu.

Italský profesor Baima Bollone, jenž určoval stáří plátna, však připouští, že výsledek mohl být zkreslen působením vnějších vlivů na látku. Nad relikvií se tak stále vznáší otazníky.