Malta. Nejmenší členský stát Evropské unie a zároveň ostrov s půl milionem obyvatel, které živí především zahraniční obchod a cestovní ruch. Na turisty tam ovšem nečekají jen pláže, ale i řada unikátních míst, z nichž některá ukrývají pozoruhodné záhady.
Mezi ty největší patří zvláštní koleje, které pokrývají řadu míst včetně oblasti zvané Clapham Junction. Co se o nich zatím podařilo zjistit?
Oficiálně se to místo jmenuje Misrah Ghar il-Kbir, častěji se však lze setkat s názvem Clapham Junction, což lze přeložit jako Claphamská křižovatka. Lokalitu lze najít na jihozápadě Malty, jen pár kilometrů od známého a hojně navštěvovaného útesu Dingli.
Nejde v žádném případě o tu nejoblíbenější turistickou destinaci na Maltě. Pro většinu lidí je toprostě jen zvrásněná kamenitá krajina, která místy vypadá, jako by ji v dávných časech rozjezdil nějaký opravdu těžký obří automobil.
A i když podobná místa se nachází na mnoha místech Maltského souostroví, koleje vyryté do skály v Clapham Junction jsou bezesporu nejrozsáhlejším a tedy i nejviditelnějším zástupcem jedné z největších středomořských záhad.
Opravdu je nezpochybnitelné, že tyto prazvláštní kolejnice nemají přírodní původ?

Stopy prehistorických saní?
Sami Malťané hovoří o stovkách zvláštních kamenných kolejí jako o „cart ruts“, což v překladu znamená něco jako stopy dvojkoláku.
Toto označení je pro některé tak trochu ironickým šťouchnutím do všech odvážných a někdy až fantastických teorií, které se snaží původ a účel podivných kolejí vysvětlit.
Řada lidí však naznačuje, že právě kolejnice pro vozíky nebo rýhy pocházející od saní, mohou být skutečně tím pravým vysvětlením nezvyklého fenoménu.
Zastánci těchto teorií často tvrdí, že na vozících či saních muselo být převáženo nějaké velmi těžké zboží – například kamenné kvádry na stavbu prastarých megalitických chrámů. Jenže takové tvrzení má několik zásadních háčků.
Jeho kritici kupříkladu upozorňují, že přeprava takových kvádrů by vyžadovala velkou tažnou sílu v podobě velkého množství lidí nebo tažného dobytka. Ani jedno se však před 4000 lety na Maltě nenacházelo. Jaké další věci na teorii o „cart ruts“ nesedí?

Dávná civilizace, nebo mimozemšťané?
Dohady o tom, že jsou koleje pozůstatkem nějakého mnohem staršího osídlení Maltského souostroví, umocňuje celá řada věcí.
Kromě zvláštních megalitických chrámů a jeskyní, které se na ostrovech nacházejí (například podzemního města ve Vallettě), jsou to i náznaky o kamenných strukturách na mořském dně v okolí.
Tím nejzásadnějším je ovšem fakt, že koleje vedou na některých místech přímo pod mořskou hladinu, kde je zřejmě zničily stovky let eroze.
Zatímco pro většinu badatelů to může být náznak, že tu kdysi opravdu bylo rozsáhlejší osídlení, švýcarský záhadolog Erich von Däniken (1935–2026) jde ještě dál.
Věří, že koleje pokračovaly až do míst, která jsou dnes v sedmdesátimetrové hloubce, a že jsou ve skutečnosti stopami vozidel mimozemšťanů, kteří prý ostrovy využívali jako svou základnu.
